Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Ekonomika, Politika

Kdo, když ne gripeny

Ve stejný týden, kdy v Praze zasedala Severoatlantická aliance, Špidlova vláda definitivně zamítla – s výmluvou na povodně – nákup stíhacích letounů gripen pro českou armádu. Důvody nákupu přitom trvají: armáda přestává být schopna zajistit ostrahu vzdušného prostoru (nejlepší důkaz dodal právě summit, během nějž bylo nutno do Čáslavi povolat americké stíhačky). Anabází s gripeny ztratila vláda cenné dva roky, nyní se tedy bude rozhodovat znovu. Podívejme se na její možnosti z ekonomické perspektivy.

Sami, nebo s pomocí?

Kdyby soukromník rozhodoval o ostraze svého domu, asi by si nejprve položil dvě otázky: Jaké hlídání potřebuji? A je levnější obstarat si ho sám, nebo objednat u někoho ostrahu „na klíč“?

Zakázka České republiky vychází z celkové koncepce tuzemské obrany vzdušného prostoru, ze smluvních závazků vůči NATO, ze standardů Aliance (například že jedna letka se skládá z 18 letadel), z efektivity provozu a z plnění vlastních obranných úkolů (je nutné držet denně alespoň dvě letadla v pohotovosti a dvě v záloze a zároveň zajistit výcvik a dostatek letových hodin pro piloty). Z toho všeho plyne potřeba nejméně 24 nadzvukových strojů.

Je možné, aby některý stát využil out-sourcing, tj. zaplatil někomu jinému za poskytnutí odpovídajícího počtu stíhaček? Kupodivu ano. De facto si takto zajišťuje ostrahu svého vzdušného prostoru například Island. Je nutné vyřešit otázku velení, rozhodování o zásazích,…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].