Letošní záplavy způsobily řadu více či méně viditelných škod. Jedněmi z kategorie těch nenápadných, ale o to hrozivějších jsou škody ekologické. Zvláště na severu Čech voda propláchla mnohé chemické továrny. Co všechno z nich voda odnesla, v současnosti nikdo neví, a je otázkou, jestli se to vůbec někdy dozvíme.
Kam plují dioxiny
Je středeční poledne a labská voda centimetr po centimetru zaplavuje areál neratovické Spolany - společnosti, kterou poslední rok nechvalně proslavila kampaň ekologických aktivistů z Greenpeace. Ti opakovaně upozorňovali na fakt, že v areálu jsou staré provozy zamořené rtutí a zejména dioxiny. Rozlehlá chemička totiž leží na břehu Labe a podle Greenpeace hrozí při velké vodě zaplavení dvou opuštěných budov, kontaminovaných těmito vysoce toxickými látkami. A jak řekli, tak se stalo. „To víte, že se v té vodě bojíme máchat, ale co máme dělat. Něco zachránit musíme,“ pokyvuje ve středu odpoledne hlavou chlapík, který vytahuje své věci ze zatopeného domu hned vedle továrny. O chvíli později stojí před hlavní bránou fabriky její tiskový mluvčí Tomáš Zikmund a vehementně se snaží rozptýlit obavy z jakéhokoli nebezpečí. Vše je podle něj zabezpečené a nic se stát nemůže. Žádost o prohlídku zatápěné chemičky a zejména pak zmíněných nebezpečných objektů odmítá, ačkoli velitel zasahujících hasičů nabízí člun. Vedení společnosti nechce cizí lidi na svých pozemcích. Až nazítří ale přijde představení, připomínající informační…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
