Před třemi týdny napsal The Economist, že čeští voliči se po volbách mohou těšit na „lepší časy“. Autoři zároveň nešetřili ironickými poznámkami, které prozrazují slušnou znalost zdejších poměrů – například ODS charakterizovali slovy „údajní stoupenci volného trhu v údajné opozici“. Proč lepší časy? Česká ekonomika je překvapivě silná, zahraniční investice jsou v přepočtu na hlavu nejvyšší v regionu… Především však země spolehlivě míří do Evropské unie, míní Economist. Hrozba rakouského veta kvůli Temelínu prý padla a „nedávná roztržka“ kolem Benešových dekretů „bude jistě zažehnána“. Economist vidí jen jedno nebezpečí – protievropské postoje Václava Klause. Podle časopisu je ale není třeba brát příliš vážně: Klaus si prý pečlivě spočítal, že tak uloví víc hlasů na pravici, než ztratí v politickém středu. Kdo by si nepřál číst o své zemi tak optimistické zprávy? Pohled z Londýna si ovšem říká o opatrné přezkoumání. Co vlastně můžeme dnes říci o povolebních časech?
Z daní nelze ustoupit
Zatím všechny průzkumy hlásí obligátně stejný výsledek: vyhraje ODS před sociálními demokraty, Koalice stěží překoná 20 % hlasů, poslední parlamentní stranou budou komunisté. Ani lidovci, ani Unie svobody přitom zřejmě nezískají tolik mandátů, aby se jim vyplatilo opustit toho druhého a vytvořit většinu s ČSSD, respektive s ODS. Průzkumníci se samozřejmě mohou mýlit, ale v tuto chvíli v úvahu přicházejí jen tři dobře známé možnosti většinové…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
