Začátkem července padlo ve Spojených státech další tabu medicíny - vědci poprvé vytvořili ve zkumavce lidská embrya jen proto, aby je poté, co z nich vyňali některé části, mohli zničit. Cílem postupu bylo získat kmenové buňky, hit lékařské vědy posledních několika let, jež jsou něco na způsob stavebních materiálů při vývoji lidského těla. Mohou se přeměnit na jakoukoli buňku libovolného lidského orgánu. V medicíně nabízejí případné využití při uzdravování poškozených orgánů a tkání. Celá věc však má háček v tom, že je spojená s ničením lidských zárodků.
Zpráva pro alkoholiky
Stoupenci výzkumu se ohánějí skvělými výhledy. Injekce kmenových buněk do oblasti krční páteře by mohla pomoci lidem ochrnutým po poškození míchy. Vstřik do oblasti srdce postiženého infarktem umožní orgánu obnovit tkáň a nechat si narůst nové cévy. Při troše přehánění - alkoholici si budou moci nechat narůst nová játra. Slibné jsou i možnosti léčení cukrovky, rakoviny, rozsáhlých popálenin a Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby. Buňky by mohly způsobit zásadní obrat v lékařské vědě. Zastánci v nich shledávají elixír života.První kmenové buňky byly izolovány z tkáně dospělého člověka v roce 1997. Poté je vědci odebrali též ze zmražených lidských embryí, která zbyla po početí děti ve zkumavce. V posledním případě však experti Jonesova institutu ve Virginii izolovali kmenové buňky z lidských embryí, vypěstovaných výhradně za tímto účelem: tedy účelem výroby kmenových buněk. Po…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
