Chvíli poté, co se k rakouským a německým protestům proti spuštění Temelína přidali i poslanci Evropského parlamentu, přišel mezi novináře čekající v pražském sídle ČEZ distingovaný muž v brýlích. „Bude to pouze majitel, kdo rozhodne o spuštění elektrárny, a tím je naše firma,“ připomněl ředitel Temelína a jeden z šéfů ČEZ František Hezoučký. Nad mísami s ovocem a multivitaminovými střiky zůstala viset otázka, kam vlastně ta demonstrace síly míří. A co si s ní tváří v tvář hrozbě vážných mezinárodních komplikací počne vláda.
Špioni v epicentru
„Vadí nám, že Evropský parlament chce hlasovat o něčem, o čem nemá ponětí. Vůbec v té elektrárně nebyli. Rozhodují o nás bez nás.“ Slova ředitele Hezoučkého ze čtvrteční tiskové konference začínají v české společnosti zřejmě získávat ohlas. Soudě alespoň podle názorů z médií, podrobnější průzkum k dispozici zatím není. Problém je ale v tom, že logika spojené Evropy je poněkud jiná, a z toho také vychází schválené usnesení bruselského parlamentu. V devadesátých letech totiž Evropané přijali zásadu, že ničení životního prostředí se neomezuje na území jednotlivých států. Vzduchem či vodou se šíří dále, a proto je nutné v citlivých případech brát ohled na názor ohrožených sousedů. Tak vznikla konvence ESPOO, zavazující evropské země k předávání informací a ke vzájemným konzultacím sporných projektů. Česká vláda sice konvenci podepsala, zatím ji ale nepotvrdil zdejší zákonodárný sbor. Evropský parlament (EP)…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
