Pětitisícové jihomoravské městečko Náměšť se loni na podzim rozrostlo o šest nových obyvatel. „Vtrhli mi na jaře do kanceláře, že se jim tady moc líbí, a jestli by tady nemohli bydlet,“ vzpomíná starosta Vladimír Měrka. "Musím se přiznat, že mě to v první chvíli šokovalo. " Důvod šoku je celkem pochopitelný: v Česku se nestává každý den, aby na dveře starostů s podobnou prosbou klepala rodina uprchlíků z Afghánistánu.
Už nikam dál
Rodina Nazara Mohamediho (43) utekla z násilím zmítaného Afghánistánu před sedmi lety. Policista Nazar i jeho manželka, inspektorka mateřských škol Nabila (34) byli komunisté. Svůj čtyřpokojový byt v centru Kábulu opustili nakvap, se třemi malými dětmi, ve strachu o život. „Báli jsme se mudžahedínů, do té doby my žili dobře,“ říká Nazar zatím ještě hodně lámanou češtinou, do níž se mu pletou ruská slovíčka, připomínka let strávených v sovětských školách. „Měli jsme auto, všechno. Všechno nám sebrali. " Pouť rodiny Mohamediových pokračovala přes Pákistán do Kazachstánu, kde zůstali čtyři roky. "Tam nám pomohl můj bratr, který tam žije,“ popisuje paní Nabila osud rodiny. „Ale nežilo se tam dobře,“ dodává manžel a zjevně se nechce pouštět do velkých detailů. Stejně neúplná zůstává i mozaika jejich cesty do Česka. „Měli jsme průvodce, ten všechno zařídil,“ naznačuje pan Mohamedi. Cesta k nám je prý vyšla na deset tisíc dolarů. Pár dní po přistání na Ruzyni požádali v Česku o azyl. Napoprvé jim úřady žádost zamítli,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
