Počátkem letošního roku kvapně opustili Čínu tři poslední čeští zaměstnanci podniku Hunan-Desta. Na místě zanechali peníze na zablokovaném účtu, neprodané výrobky, technickou dokumentaci i materiál. Po čtyřech letech existence tak zřejmě definitivně zkrachoval pokus Desty Děčín o česko-čínskou výrobu vysokozdvižných vozíků. Někdejší generální ředitel Desty Miroslav Grégr, za jehož éry se tento riskantní projekt uskutečnil, se ovšem svého snu o čínském trhu nevzdal ani ve své dnešní funkci ministra průmyslu. Předminulý týden navrhl vyznamenat Řádem bílého lva čínského velvyslance Jen Pchenga „se zvláštním zřetelem k jeho podpoře obchodních a ekonomických vztahů“. To je dobrá příležitost k otázce: proč vlastně Češi na čínském trhu dosud neuspěli?
Byznys po čínsku
V roce 1995 se Miroslav Grégr coby šéf Desty pochlubil neobyčejným úspěchem: díky svým výborným kontaktům s čínskými úřady založil podnik v jihočínském městě Cheng-jang v rekordně krátké době 13 měsíců. Desta do něj investovala (v přepočtu) 150 milionů korun v podobě hotovosti, know-how, pracovního zařízení a materiálu. Čínský partner vložil pozemek a provozní budovy v hodnotě jen o málo menší (měl také vložit hotovost, tento závazek však nesplnil). Společnému podniku Hunan-Desta se od počátku ani zdaleka nedařilo dosáhnout plánovaných tržeb - na to byly původní české odhady až přemrštěně optimistické. Už v roce 1997 společnost Hunan-Desta téměř zastavila výrobu a každý měsíc sháněla se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
