Tento týden má vláda schválit koncepci reformy místní správy. Je to od roku 1990 dosud nejvážnější pokus přiblížit poměry v obcích a krajích evropských poměrům. Systém, který navrhla náměstkyně ministra vnitra Yvonne Strecková, následuje vzor Francie. Obce i regionální samosprávy tam mají sice víc pravomocí, než je tomu dnes u nás, přesto patří francouzský správní pavouk v Evropě k nejcentralističtějším. Hlavním důvodem je fakt, že téměř všechny daně kontroluje jako u nás stát. (Opačný přístup reprezentují skandinávské země a Spojené státy, kde místní a regionální správy vybírají až dvě třetiny daní.)Existují dvě hlavní nesrovnalosti mezi navrženou reformou a francouzskou realitou. Průchodnost několikastupňové státní správy ve Francii zajišťují speciálně školení úředníci, u nás má i podle Streckové vzdělání byrokratů vážné mezery.Podstatný je také další rozdíl: složitý francouzský model funguje v zemi, která je sedmkrát větší než naše. Tomu odpovídá počet obcí: českých je skoro šestkrát méně než francouzských. Nesrovnalosti jsou ale na vyšším stupni samosprávy. U nás má být 14 regionů (krajů), ve Francii jich je 22. Jak je vidět na mapce, regiony francouzské velikosti by u nás stačily dva nebo tři.Podobné je to v případě státní správy. Ve Francii i v návrhu české reformy je státní správa na úrovni regionů, u nás v čele s hejtmanem jmenovaným vládou, ve Francii s nadprefektem. Nejnižší úroveň, kde ve Francii najdeme státní úředníky, představuje 96 departementů, u nás…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
