Bylo jen otázkou času, kdy to přijde, kdy to profesora Klause napadne. Oslněn rozhovory se „známými ekonomy a politiky“ na americkém přednáškovém turné, rozhodl se napsat do Mladé fronty Dnes článek s názvem „Ekonomické problémy světa a naše realita“. Ve světě se stále více mluví o globální finanční krizi, stále častěji je kritizován Mezinárodní měnový fond. Proto Klause napadlo, že když je krize globální, tak my sami (a již vůbec ne on) za svou krizi nemůžeme a nic jsme nedělali špatně. Za naše hospodářské potíže může MMF a Česká národní banka, která fond slepě poslouchala. Text bohužel dokládá pokračující ztrátu soudnosti bývalého premiéra.
Nikdo mě nechápe
V souvislosti s ekonomickou nejistotou, která se šíří po světě, dochází podle Klause k tolik potřebnému obratu v pohledu na „rozvojové a tranzitní (postkomunistické) ekonomiky“. Ano, k jisté změně pohledu na rozvojové ekonomiky skutečně dochází, ale především proto, že se v souvislosti s asijskou krizí o těchto zemích více píše. Svět také přehodnocuje svůj pohled na Rusko. Kdo ale sleduje odborný tisk, dobře ví, že nikdo nepřehodnocuje pohled na země, jako je Polsko, Maďarsko, Estonsko apod.
Podle Klause se právě Česká republika stala stejnou „obětí nepochopení“ jako Rusko, Indonésie či Korea. Lze jistě připustit, že některé asijské země do určité míry doplatily na nervozitu investorů a měnových spekulantů. Kdo je ale obětí jejich neklidu v našem bezprostředním okolí? Západní Evropa hospodářsky roste, prosperuje Polsko i Maďarsko, naše ekonomické problémy nemají nic společného ani s ruskou krizí, která začala teprve nedávno. Někdo něco skutečně nepochopil, ale ze zcela konkrétních a logických důvodů. Svět nechápe politiku Klausovy vlády v posledních letech. Není mu například jasné, proč se tak otálelo s privatizací bank, proč vládu tak dlouho nezajímala regulace kapitálového trhu a ochrana soukromého vlastnictví, není mu jasné, proč dopustila růst mezd předbíhající produktivitu práce, proč je ekonomika tak závislá na bankovních úvěrech, proč tak špatně fungují české soudy, ani to, proč vláda dávno nezrušila regulace důležitých cen.
Svět má podle Klause falešnou představu o jakési „někým zaviněné nedokonalosti trhu a tržních institucí v těchto (tranzitních) zemích a o možnosti existující nedokonalosti rychle a snadno změnit při lepší politice vlády těchto zemí“. Nikdo na světě nesvádí nedokonalost nových trhů pouze na vlády, protože každý ví, že se muselo začínat od nuly (buď od „nuly“ centrálního plánování, nebo z nějaké primitivní zemědělské ekonomiky). Ale Klaus jako by naznačoval, že ať politici dělají, a hlavně chtějí dělat cokoli, nemá to cenu, protože stejně nic nezmění, protože věci prostě nějak plynou a případně se zdokonalují samy od sebe. Podle pana profesora je tedy nejlepší se na všechno (slušně řečeno) vybodnout. Konečně tedy můžeme pochopit, proč se Klaus stal kmotrem i opatrovníkem Zemanovy socialistické vlády. Něco chtít nebo dělat je stejně na pytel.
Zrádní cizinci
Podle Klause byla scestná i představa, že „finanční systémy (postižených zemí) se dají zlepšit osvícenou státní regulací“. Není asi příliš důležité, jestli něco jde, nebo nejde zlepšit regulací. Důležité ale je, že na kapitálový trh, který není regulován, žádní slušní zahraniční investoři nejdou, a již vůbec to nenapadne domácí obyvatelstvo. V Polsku je kapitálový trh regulován velmi přísně - a zatím mu to pouze svědčí. Nedbalá regulace bankovnictví v prvních letech reformy skončila likvidací soukromého a menšího bankovního sektoru a souvisí i s vysokým podílem špatných úvěrů v polostátních kamenných bankách.
Nepravdivá se podle Klause ukázala i hypotéza o „naprosté závislosti těchto zemí na přílivu zahraničního kapitálu“. Kdo ale něco takového tvrdil? Většina ekonomů naopak upozorňovala na to, že je důležité motivovat občany k úsporám (například reformou penzijního systému). Navíc zahraniční kapitál důležitý je: většinu úspěšných českých podniků vlastní cizinci. Podle Klause zástupci světového byznysu a financí také podcenili „odlišnost jednotlivých zemí mezi sebou“. Podíváme-li se ale k sousedům, zjistíme, že v našem regionu investoři rozlišují velmi dobře, bohužel v této chvíli v náš neprospěch.
Klaus se nepoučil ani z chyb své vlády ve vztahu ke kapitálovému trhu: „Jedna země je miláčkem světových médií, jiná je v neoblibě, ať udělá cokoliv. V jedné pár vlivných finančníků udělalo špatnou investici, prodělalo peníze, a proto zemi pomlouvá, v jiné se jim to nestalo.“ Předseda stínové vlády zkrátka ke všemu propadá konspiračním teoriím. Ano, v okolních zemích se opravdu něco nestalo. To něco ale byly vládou tolerované krádeže na kapitálovém trhu.
Spolu s panem profesorem lze uvažovat o tom, zda byla správná rada MMF udržovat co nejdéle fixní kurz měny. Sám Klaus ale politiku pevného kurzu donedávna prosazoval a sbíral za ni politické body.Klaus podle vlastních slov již „několik let“ kritizoval politiku MMF. S tím podle něj souvisí i „zápletka“ s varujícím dopisem šéfa fondu Stanleyho Fischera, který, jak známo, vládě zatajil. Klaus chce zřejmě naznačit toto: když on, slavný ekonom (kdy už konečně dostane tu vytouženou Nobelovu cenu?) s podobným dopisem nesouhlasí, nemusí ho kolegům ve vládě ukazovat.
Nejen názory Klause politika, ale i názory Klause ekonoma začínají být podivně extrémní a náměsíčné. Je to dobrá šance pro menší opoziční strany. U vlády jsou staromódní socialisté a ješitný předseda stínové vlády ODS se asi nadobro zbláznil. Co kdyby někdo z politiků promluvil normálně a rozumně?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
