Odvalování kamene

Drama, které minulý pátek hrozilo demisí vlády, nakonec skončilo směšně. Důchodový zákon neprošel kvůli absenci tří koaličních poslanců do třetího čtení a restriktivní úpravy dětských přídavků budou platit pouze do konce příštího roku, jak si to vyžádali lidovci. Jde sice o rozumnější řešení než vyvolat okamžitou politickou krizi s nedozírnými hospodářskými důsledky, jenomže…

Ze dne na den, z měsíce na měsíc

Úpravy sociálních zákonů si současná vláda nevymyslela z plezíru, ale byla k nim přinucena po červnovém znehodnocení koruny. Šlo o to zahrnout do rozpočtových škrtů kromě šetření v investicích a administrativě také tzv. výdaje mandatorní, které stát ze zákona vyplácet musí a jejichž výše se zpravidla odvozuje od výše inflace. Jednou z příčin měnové krize z počátku června totiž byl, zjednodušeně řečeno, celkový život nad poměry: tedy růst mezd nepodložený produktivitou práce, deficit obchodní bilance a také neúměrně vysoké rozpočtové výdaje včetně sociálních dávek. Vláda tedy navrhla především mírné snížení počtu rodin s nárokem na přídavky na děti, snížení podpory v nezaměstnanosti, prodloužení doby mezi jednotlivými valorizacemi životního minima apod. Celkově se tak má ušetřit zhruba 700 milionů korun letos a 20 miliard korun v roce příštím.

Krize tedy byla zažehnána. Jenže za jakou cenu? Potvrzuje se, že v České republice se začíná vládnout tzv. nakrátko, tedy bez možnosti sledovat jakékoli dlouhodobé koncepce a cíle. To nepochybně…