Linie, nebo hranice
Kypr je o krok blíže k rozdělení
Letošní prezidentské volby v řecké části Kypru, třetího největšího ostrova ve Středozemním moři, se podobaly těm předcházejícím z roku 1988 jako vejce vejci. Opět se konaly v první polovině února a dva hlavní kandidáti - Glafkos Kleridis (73) a Jorgos Vasiliu (61) - rozhodovali o svém vítězství rovněž až v druhém kole. Před pěti lety těsně uspěl Vasiliu. Letos zvítězil stejně těsně kandidát pravicové strany Demokratické shromáždění Kleridis. Poměr platných hlasovacích lístků vyzněl 178.858 : 176.870, to znamená, že o výhře rozhodlo pouhých 1.988 voličů. Avšak důsledky této volby by mohly být pro zemi o mnoho závažnější, než si svět možná připouští.
Jako v poválečném Německu
Když se zhroutila berlínská zeď, rozpadl se východní blok a skončila studená válka, zdálo se, že bude možné sprovodit ze světa i kyperský problém. Navzdory očekávání však veškeré úsilí, vynaložené zejména Organizací spojených národů, zatím ztroskotalo. Není se čemu divit. Už samotný vznik a pozadí krize umožňují různý výklad a znepřátelené strany toho podle potřeby využívají.Mnoho odborníků a novinářů spatřuje příčinu současného patu v turecké okupaci 37% území severního Kypru z léta 1974. Důsledky invaze samozřejmě byly a jsou neradostné: na 6.000 mrtvých, 1.619 pohřešovaných, 200.000 řeckých uprchlíků v jižní části ostrova, trvalá přítomnost 35.000 tureckých vojáků a přes 70.000 přistěhovalců z chudé turecké…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
