Dobrovolná skromnost
Snižování spotřeby považují světoví sociologové za nejvýznamnější kulturní trend tohoto století
Bioložka a socioložka Hana Librová z brněnské filozofické fakulty se pokouší zjistit, zda i u nás zapouští kořeny takzvaná dobrovolná skromnost (voluntary simplicity), o které se mluví v západních zemích jako o základní podmínce pro řešení globální ekologické krize. Vyzpovídala celkem 70 lidí a natočila 100 hodin zvukového záznamu, kameraman Ivan Stříteský natočil 40 hodin obrazu, brněnské ekologické Hnutí Duha vydá před vánocemi knihu Hany Librové s názvem Pestří a zelení. Zkoumaný fenomén považují mnozí západní autoři za nejvýznamnější kulturní obrat tohoto století. Ať mu říkají dobrovolná skromnost nebo nová spiritualita, považují jej za součást závažného světového trendu. Dohadují se jen, zda jde pouze o další recidivu antikonzumních revolt, které známe od starověku, nebo i o cosi jiného. Docentka Librová osobně cítí toto: "Něco je rozhodně ve vzduchu a plíživé změny životního stylu to dokazují.
„V jednom pokoji jsou vypnutá kamna, nábytek je zlehka otřískaný, na stole voní mátový čaj. Skříňky jsou tu ze starých šuplíků, záclony nemá pan Švanda žádné. "Domovník mě prosí, ať si je sem dám, protože lidi pak za ním choděj a myslej si, že je byt prázdnej.“ Po celém bytě se suší semínka na jaro a v předsíni stojí horské kolo. Nemá klipsny. "Na to já nejsem, někam se honit. Když je pěkně, vezmu batoh, občas někde zastavím, trochu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
