Pěkná katastrofa
Pěkná katastrofa
Polsko má po volbách
Z devětadvaceti stran, které zasednou v polském parlamentu, bude komunistická druhou nejsilnější. Osou těch zbývajících jsou extremisté, pohybující se dosud na okraji polské politiky. K sestavení většinového kabinetu bude potřeba minimálně šesti stran. Navíc se těchto prvních skutečně svobodných voleb od roku 1928 účastnilo pouze 42 procent voličů (z oprávněných 28 miliónů). Většina občanů, unavená hospodářským útlumem a dezorientovaná už rok trvajícím bojem politických elit, zůstala doma. Stačily dva roky, aby demokracie znechutila šestnáct a půl miliónu dospělých Poláků.Konečné výsledky byly oznámeny se zpožděním několika desítek hodin: do počítačové sítě se dostal virus. A vláda se na svém prvním povolebním zasedání rozhodla sestavit přehled pomluv a nactiutrhání, jaké během volební kampaně padly.
Parlamentní trpaslíci
Když v neděli večer vysílala televize skóre jednotlivých stran, rozhostilo se v sídlech volebních štábů tíživé mlčení. Z mocných a silných seskupení se stali parlamentní trpaslíci vděční za 50 mandátů z celkových 460.V první chvíli nikdo nedokázal pochopit, co se stalo, kdo vlastně rozdrtil na prach celou zdejší politickou scénu. Jak řekl sociolog Andrzej Rychard, v západních parlamentech hrají strany, které dostanou málo hlasů, roli jakéhosi jazýčku na váze. Jenže v Polsku to dopadlo trochu jinak: všechny strany se staly jazýčky, chybí však váha.Klíčem k objasnění situace je "válka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
