1990/34

Když v moskevské Pravdě vyšla za perestrojky první celostránková reklama, psaly o tom noviny na celém větě. Bylo to jako znesvěcení chrámu krámky kupčíků.

Dvacet let se český film bil v prsa a zuřivě si pro sebe šeptal: Já kdybych mohl! Nastalo neštěstí - mohl by, ale nemůže. Dvacet let jsme čekali, až se otevřou trezory a vyjedou z nich celuloidoví blaničtí rytíři. Vyjeli - trochu pomačkaní, trochu splihlí.

Litěraturnaja gazeta uvedla 17.10.1990 pozoruhodné interview s jedním z bossů uzbeckého podsvětí. Z rozhovoru vyplývá, že ke sloučení mezi mafií a zločinným podsvětím dosud nedošlo. Mafie usiluje o moc, podsvětí prý o peníze.

Aktivní účast v protiirácké koalici poskytla Sýrii alibi a volné ruce v Libanonu. Proto se také nikdo nepozastavil nad nekompromisní likvidací vzdávajících se stoupenců generála Aúna a pouze Francie požádala OSN o přešetření této události.

V kuvajtské poušti dnes stojí 200.000 iráckých vojáků. Proti nim se připravuje 200.000 Američanů, kteří budou co nejdřív posíleni o dalších 50.000 mužů. Spolu s nimi plavidla a posádky dvaceti zemí: Francie, Velké Británie, Itálie, Kanady, Austrálie, Saúdské Arábie, Egypta...

Není nezaměstnanost jako nezaměstnanost: hodně záleží na tom, ve které zemi vás tato událost potká. Péče o nezaměstnané v SRN má k dispozici mnoho propracovaných metod, hustou síť pracovních úřadů, výzkumný ústav, dva odborné časopisy i počítačovou síť.

Představte si společnost, v níž komputerizace dosáhla takové úrovně, že každá vaše cesta metrem je přesně zaznamenána a analyzována, kde továrny sestavují výrobky ze součástek, které jsou dodávány z celého světa přesně v okamžiku, kdy je jich zapotřebí, a kde počítače prý dokonce obohacují i tradiční místní kulturu. Touto společností je současný Singapur.

V čase, keď sa naša politická revolúcia začína dostávať do závozu a my, oslepení perspektívami Európy a sveta našich predstáv, sa čoraz viac zahlcujeme nesvetovými problémami domácej výroby, brániacimi nám akosi "zgruntu" sa pustiť do riešenia problémov skutočných, stojí za to zdvihnúť na chvíľu zrak a poučiť sa od tých, do spoločenstva ktorých by sme tak radi patrili napriek tomu, že si cestu doň nijako neuľahčujeme.

Politolog M.Š.Ďurica, profesor padovské univerzity, vydal letos v nakladatelství Alfa v Bratislavě brožurku "Slovenský národ a jeho štátnosť". Obsahu brožurky se podivoval nedávno i Juraj Fuchs z Lidových novin (6.září).

Pokud náhodní návštěvníci zajdou během nedělní procházky po Letenské pláni do labyrintu bývalého pomníku Josefa Vissarionoviče, jsou výstavou Totalitní zóna šokováni. A v noci?

Je paradoxní, že někteří členové vlády podlehli populistickému nátlaku spíš než volení zástupci lidu. Problém tzv.preferencí při malé privatizaci, který tak vzrušoval veřejnost, byl parlamentem bezmála smeten ze stolu. Vynořily se však problémy jiné.

V posledních týdnech pociťuje Občanské fórum stále výrazněji, že si potřebuje ujasnit a rozhodnout spoustu věcí.

Minulý týden otřásly slovenskou politickou scénou tři události. Nespokojenost premiéra Mečiara s prací ministra vnitra Andráše a následné ultimatum - buď on, nebo já.

Je jmenování Luboše Dobrovského ministrem obrany skutečně tím nejlepším řešením vojensko-politické situace v Československu? Nebylo by lepší, kdyby ve funkci zůstal armádní generál Vacek, loajální profesionál, který dokonale zná problémy svého oboru?

V poslední době je moderní říkat, že velkým problémem československé politiky je, že vláda - tedy v podstatě Občanské fórum - nemá žádnou solidní opozici. Hlavně prý chybí opozice levicová.To je nebezpečný omyl.

Tento týden začíná předvolební kampaň do místních zastupitelských orgánů. Třem volebním manažerům OF ze tří pražských obvodů jsme položili pár otázek.

Kolínské OF má situaci v rukou. Spojilo se se všemi demokratickými silami okresu, vytipovalo si nové lidi, kteří mohou hned po volbách nastoupit do úřadů. Věk třicet let, zřetelně radikální politická linie...

Páteční Středočeský Expres přinesl celostránkovou stať, která se tváří, že odhaluje pozadí událostí 17.listopadu 1989. Kdybychom měli shrnout její skutečný obsah, byl by trapně podobný mnoha a mnoha jiným bulvárním "odhalením" dvacátého století: popisuje žido-zednářsko-bolševické spiknutí, které údajně stálo v pozadí (a vlastně i v popředí) Charty 77 a jehož protagonisté za pomoci velmocí a jejich tajných služeb po listopadu převzali moc.

Rozhovor s místopředsedou federální vlády JUDr.Pavlem Rychetským.