Přijde změna, nepřijde?

Semtín: Východočeské chemické závody, kilometry provozů, nekonečné ohradní zdi, komíny chrlící kouř nejrůznější barvy. „Večer si dáte ven sušit plíny a ráno je máte třeba celé červené.“ Téměř deset tisíc zaměstnanců produkujících kromě semtexu a výbušnin spoustu barviv, hnojiv a chemikálií.

Východočeské chemické závody (VCHZ) mají sedm stupňů řízení, tj. sedm pater „vedoucích pracovníků“: nedávno ještě doména nomenklatury, dnes čí vlastně? Až na pár výjimek titíž lidé, tatáž jména. Dělníci tu mluví o „rudém pavoukovi“. Prý se téměř nepohnul. Ale v kterém podniku se vlastně pohnul? Kde mají pracující pocit, že je řídí noví lidé, že jim na zádech nedřepí staré stranicko-známostně-rodinné klany?

Ředitel

Úhelný kámen, na němž mnohé závisí: ředitel podniku. Před listopadem, v listopadu, po listopadu, stále ing.Nový. Ředitel z rozhodnutí (mj.) partajního výboru, v nových dobách z rozhodnutí dozorčí rady (složené ze zástupců ministerstva, banky apod. plus podniku, všechno lidé už dlouho ve funkcích). Stvrzen (podle jeho vlastních slov) shromážděním delegátů rady pracujících (jejíž existence byla po měsíci trvání zrušena). Mnoho lidí v podniku je proti němu, soukromě (stále jen soukromě) si přejí, aby odešel. Neboť jinak se tu prý nic nezmění, očistu je třeba začít odshora. Silně pochybují, že by byl „zárukou budoucí prosperity podniku“.

Ředitel má (pochopitelně) dojem, že je na svém místě oprávněně. Zdůrazňuje, že řediteluje jen rok a půl …