Hrozí další požár (Valdice 11.1.1990 - 10.5.1990)

Ve Valdicích byla rozsáhlá trestná činnost různého druhu, která spolu úzce souvisela. Z toho především dvojí: psychické a fyzické mučení. Je zde víc než polovina psychopatů. To bylo nutné, aby se uvnitř ústavu udržoval strach na patřičné úrovni. K tomu bylo určeno uzavřené oddělení. Dostat se tam bylo možné za cokoliv, třeba za neplnění výkonové normy. Vězeň musel být ekonomicky vytěžen bezezbytku. Strach byl motivem maximálního pracovního výkonu. Samozřejmě, že nemučili všichni příslušníci. Na to byli ochotní specialisté. Jedenáct z nich je trestně stíháno a mají zákaz vstupu do ústavu. Jejich trestní stíhání je vedeno podivuhodně liknavým tempem.Další trestná činnost je ekonomická. Kolem ústavu je velké množství provozů. S tím souvisí rozkrádání. Příslušníci i civilní zaměstnanci, kteří jsou v těchto záležitostech namočeni, si samozřejmě nepřejí dostat se za mříže. Východiskem by pro ně byl leopoldovský způsob. Kdyby Valdice vyhořely, dočasně by se na jejich trestnou činnost zapomnělo. A pak je tady ještě jedna skupina příslušníků, kteří si nepřejí humanizované vězeňství. Jsou to blbové, kteří nedokáží nic jiného, než například kontrolovat předpisové uložení hygienických potřeb a napsat za nepatrnou odchylku kázeňský lístek.

Jak vydráždit vězně ke vzpouře?

Předně, jací tu jsou vězni, kterých je tu nyní přes 1300. Po amnestii jich bylo 1600. Určité množství bylo eskortováno na jiné NVÚ, na psychiatrické oddělení, měli řádný výstup nebo byli…