Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Bělobrádek: Antibabiš nefunguje. Jedinou cestou je dát lidem lepší nabídku

S předsedou KDU-ČSL o současné situaci ve straně, o Jiřím Čunkovi a spojení se STAN

Autor: Jiří Zerzoň
Autor: Jiří Zerzoň

Pavel Bělobrádek půjde s lidovci do volebního boje v koalici STAN. Rozhodlo se o tom na celostátní konferenci KDU-ČSL v březnu. Výsledek se ještě má potvrdit na květnovém sjezdu lidovců v Praze, kde se zároveň může změnit vedení strany. V poslední době se totiž do čela pozornosti médií znovu dostává zlínský hejtman a bývalý předseda lidovců Jiří Čunek. Kandidaturu na post předsedy zatím neohlásil, nicméně takovou možnost ani nevyvrátil, ačkoliv dotazy na případnou kandidaturu se na něj sypou ze všech stran.  "Pro mě je Jiří Čunek těžko čitelná osobnost,“ říká předseda KDU-ČSL.  O tomto tématu se dočtete v novém Respektu 17/2017. Zde jako ochutnávka a doplnění rozhovor s Pavlem Bělobrádkem o spojení lidovců se Starosty.

Co si slibujete od spolupráce se Starosty?

Je tady stále pozůstatek opoziční smlouvy, a to je d’Hontova metoda. V roce 2006 jsme my a Zelení dohromady dostali 13,2 % a získali jsme třináct, oni šest mandátů. Komunisté se stejným počtem procent měli o šest mandátů víc než my a Zelení dohromady. Dává tedy smysl to spojit a pokusit se dát voličům jinou možnost než Losna, nebo Mažňák. Pak se totiž nabízí voličům klasické dilema volby mezi těmi, co už je jednou zklamali - nebo sázet na něco zase úplně nového. Byla tady velká část voličů, kteří volili Unii svobody, Zelené, Věci veřejné, TOP 09, ANO - a pořád si říkali, že to nové může být lepší. Spíše se ukazuje, že změna může být i k horšímu. Já si myslím, že vytváříme solidní centristickou nebo středopravou stranu, která není úplně nová. Zároveň má tato strana snahu se dohodnout a nabídnout proevropské, prozápadní řešení založené na čitelném ideovém půdorysu a na něčem, co není v posledních letech spojeno se skandály. Je to tak trochu sázka na jistotu.

Část řadových členů se bojí toho, že nedostanete těch deset procent nutných pro postup do Sněmovny, bojí se i hodnotového rozmělnění, někteří jsou samozřejmě nespokojeni jednoduše s tím, že přijdou o místa na kandidátce.

Že o tom lidé přemýšlejí, je v pořádku, ale obavy jsou podle mě liché. V hodnotových věcech jsme si velmi blízko, konečně to vidíme i z praktického života: naše senátní kluby léta cela spontánně zasedají spolu, v Evropském parlamentu spolupracujeme v jednom klubu.

Na Vysočině nechce dál vést stranu Kalina, ve středních Čechách s tím měl problém Vacek.

Co se týká pana Kaliny, byl jsem na Vysočině minulý týden a domnívám se, že ten problém je zástupný, důvod je jiný. Vacek odešel po neúspěšných krajských volbách, nikoli kvůli spojení se Starosty. Mezi pětadvaceti tisíci členy vždycky najdete jednotlivce, kteří mají jiný názor. Máme vnitrostranickou pluralitu a demokracii.

A na Zlínsku byly tři okresní konference, které si odhlasovaly, že by spolupráce měla být ukončena…

V Královéhradeckém kraji byly zase v podstatě všechny pro. O spojení se rozhodlo demokratickým hlasováním v celostátní konferenci a definitivně to potvrdí květnový sjezd. Ale nemohli jsme na něj čekat, musíme pracovat na společném programu se Starosty, volební štáb a programová rada už zasedají. Já jsem připraven navrhnout schválení koaliční smlouvy.

Jak budete řešit programové otázky s tak názorově rozptýleným útvarem bez ideologického základu, jakým jsou Starostové?

STAN je politické hnutí, které vzniklo zespoda, to je nám principiálně sympatické, KDU-ČSL má taky velmi silnou subsidiaritu. Jsme stranou, která byla založena jako masová lidová strana, pořád máme druhý největší počet členů v republice. Oblast komunální politiky je pro nás přirozená a integrální. Řešení problémů odspoda, tam, kde vznikají, to je princip a hodnota, se kterou pracuje i STAN.

Koho jako prvního napadlo toto spojení?

Výsledky krajských voleb ukázaly, že jsme naprosto komplementární. Bylo to oboustranné, protože to dávalo smysl, často to bylo na osobní bázi. Já jsem zastáncem integračních snah, také jsem zastáncem tvorby koalic tam, kde to má smysl, tedy na krajské úrovni. Příkladem je Pardubický kraj: ze čtyřkoalice tam vznikla Koalice pro Pardubický kraj, takže přežila. Pořád má dvouciferné výsledky. Roman Línek je jediný krajský politik, který je od roku 2000 hejtman. Uskupení funguje, protože do sebe dokáže integrovat jak širší kandidátku, tak širší voličskou základnu.

Kolik procent vám vychází v interních průzkumech?

Naše interní průzkumy korelují s výsledky běžných průzkumů. Ukazuje se, že voličů, kteří mají více než sedmdesáti procentní afinitu k tomu nás volit, je třináct procent; a těch, kteří to tuto volbu považují za pravděpodobnou, je dvacet procent. Tenhle potenciál ale není nikdy naplněn stoprocentně. Nicméně vzhledem k tomu, že jsme si průzkum dělali v době, kdy ještě ani nebyla podepsána koaliční smlouva, není program, nejsou představení garanti za jednotlivé obory a není ani logo, není to tak špatné. Potenciál máme a je čas preference zvýšit.

Je tam nějaká širší odezva? (Jiří Čunek) • Autor: Milan Jaroš
Je tam nějaká širší odezva? (Jiří Čunek) • Autor: Milan Jaroš

Plánujete vyslat kandidáta na prezidenta?

Situace roku 2013 a 2018 bude dramaticky jiná. My jsme vyslali Zuzanu Roithovou do boje, přestože jsme věděli, že je velice nepravděpodobné, že pod značkou KDU-ČSL zvítězí, i když by byla nejlepší prezidentkou. Ale mělo to pro nás velký význam marketingový, protože jsme byli spojováni s Jiřím Čunkem a Cyrilem Svobodou. Chtěli jsme tím říci že „tváří KDU-ČSL je Roithová a Bělobrádek. Noví a seriózní“. Zároveň jsme tím částečně vybudili členskou základnu a  chtěli jsme se připomenout. Ani jedna z těchto premis dnes neplatí. Nechceme tříštit síly. Ve většinovém systému to nedává příliš smysl.

Koho tedy podpoříte?

O tom budeme jednat podle toho, kdo se do volby přihlásí;  pak se podíváme na to, kdo nám bude osobnostně a hodnotově nejsympatičtější.

Ale žádní další silní kandidáti už pravděpodobně nepřijdou. Kdybyste si měl vybrat mezi třemi nejsilnějšími, kterého byste podpořil?

Osobní podporu nikomu vyjadřovat nebudu, bylo by to ztotožněno se stranickým postojem - a o tom rozhodnou orgány strany. Člověku, který nám bude nejvíce vyhovovat, vyjádříme podporu, i když já bych ji zase nepřeceňoval.

Zmiňoval jste nové a seriózní politiky z vaší strany. Teď to ale mediálně vypadá, že se do popředí dostává Jiří Čunek. Je vidět, že jeho ambice přesahují Zlínský kraj.  Jak si analyzujete, o co mu jde?

Těžko soudit, pro mě je Jiří Čunek těžko čitelná osobnost.

Myslíte si, že vás vyzve v květnovém sjezdu?

Pokud bude kandidovat, jen to uvítám, ať se ukáže, kdo má v té straně větší podporu.

Jak si vysvětlujete jeho zviditelňování, kdy to aspoň z médií vypadá, že je silným politikem.

Já bych uvítal, kdyby na rovinu řekl, zda kandidovat chce. Není samo sebou, že se ho na to ptají v každém rozhovoru. Zatím to nepotvrdil ani nevyvrátil, ale někdo s tím přijít musel. To, že otevřete konzervu a máte strach, aby z ní nevyskočil Jiří Čunek, ukazuje, že je po něm v médiích poptávka. Co je jeho cílem, nevím. Je mi i záhadou, proč některá témata komunikuje mediálně a ne v širším vedení strany.

A co je vaším cílem?

Chci veškerou energii a vše, co ve mně teď je, dát do voleb a do tohoto projektu. Dokud mám pocit, že pro stranu a pro Českou republiku mám co odpracovat, že jsem stále přínosem, dám do toho maximum. Chci, abychom co nejvíce uspěli,  ze tří důvodů. Jsme mimořádně stabilní strana. Ano, teď se nám objevil jeden solitér, ale to je výjimka potvrzující pravidlo. Zároveň cítím, že dochází k silnějšímu generačnímu posunu. Starší vyslovují obavy a chtějí mít to své jisté. Ti z mladší a střední generace ale říkají: „Nechceme už být těmi, kdo jsou bráni do počtu a nemají šanci zásadně rozhodovat, chceme v daleko větší míře převzít zodpovědnost.“ K tomu, abychom to udělali sami, bychom potřebovali více času. Třetím důvodem je současná politická situace: rozhoduje se o vítězství Andreje Babiše a o tom, jestli bez něj nepůjde postavit vláda. Chceme všemi kroky předejít tomu, aby si holandskou dražbou vybral, s kým do vlády půjde. Sice jsem ho slyšel říkat, že nepůjde s komunisty, ale neslyšel jsem ho říci, že nepůjde do menšinové vlády s jejich podporou.

Budete se proti Babišovi v předvolební kampani vymezovat podobně jako třeba TOP 09?

Já si myslím, že antibabiš nefunguje, stejně jako nefunguje antitrump, antibrexit. Jedinou cestou je dát lidem lepší nabídku. Lidé evidentně něco chtějí - a my jim chceme změnu k lepšímu nabídnout.

To budou dělat všechny strany. Co chcete udělat vy, abyste si získal voliče?

Nechte se překvapit, kampaň teprve začne.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].