Okamura: Koalice ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků
Vládní koalice chce v úterý ve Sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku.
Návrh bude podle Okamury zároveň obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Jde podle něj o první fázi před úplným zrušením poplatků, které má vláda v programovém prohlášení. "Já se svým týmem připravuji komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v řádech několika týdnů. Tento návrh poslanců je dobrá cesta, jak ulevit některým skupinám obyvatel, které mají hluboko do kapsy. Hlavním cílem, ke kterému ale míříme, je však úplné zrušení koncesionářských poplatků," doplnil Klempíř.
"Naši voliči chtějí zrušení koncesionářských poplatků. První fáze bude, že chceme vrátit úroveň toho rozpočtu do roku 2024," uvedl Okamura s tím, že návrat na úroveň výnosů z poplatků v roce 2024 ukazují rámcové propočty.
Koalice opět návrh podává formou poslaneckého zákona, stejně jako v případě nahrazení služebního zákona novým předpisem nebo zrušení nominačního zákona. Kvůli postupu, který odůvodňuje tlakem na rychlost, čelí koalice kritice, že se návrhy vyhýbají běžnému připomínkovému řízení.
Mohlo by vás zaujmout:
Ranní postřeh Jiřího Pehe: Zrušení koncesionářských poplatků je útok na demokracii
Minulá vládní koalice prosadila v první polovině loňského roku zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Televizní poplatek vzrostl o 15 korun na 150 Kč a rozhlasový o desetikorunu na 55 Kč měsíčně. Vedle toho nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců. Televize se zvýšení poplatku dočkala po 17 letech a Český rozhlas po 20 letech.
Stávající systém financování ČT a ČRo je podle exministra a stínového ministra kultury Martina Baxy (ODS) funkční a zajišťuje jejich stabilní a předvídatelné hospodaření. "Následky tohoto úderu mohou být vážné: omezení služeb České televize a Českého rozhlasu, včetně jejich klíčové vlastní tvorby a oslabení jejich nezávislosti. A právě to je hranice, kterou bychom si v demokratické společnosti neměli nechat posouvat," uvedl Baxa v reakci pro tisk.
Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.
Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.





