Informační servis

Britská královna Alžběta II. schválila plán vlády přerušit ve druhém zářijovém týdnu zasedání parlamentu, a to až do 14. října. V prohlášení to oznámil královnin poradní sbor a tím, že aktuální schůze parlamentu skončí mezi 9. a 12. zářím.  To značně snižuje počet zasedacích dní před aktuálně platným datem brexitu, kterým je 31. říjen. Odpůrci vládního plánu odejít v tomto termínu z Evropské unie za jakýchkoli podmínek tak budou mít velmi málo času na to, aby do procesu zasáhli. Johnson dává opakovaně najevo, že zemi z Evropské unie vyvede 31. října, ať už s dohodou nebo bez ní, a naplní tak rozhodnutí britských voličů. Parlament je ale proti neřízenému brexitu. Do termínu odchodu Británie z EU zbývá 64 dní, politiky tedy tlačí čas.

Krok vyvolal kritiku opozice i některých konzervativců. Johnson ale odmítá, že by se tak snažil obejít poslance. Dolní sněmovna po letní přestávce znovu zasedne v úterý. Vláda chce, aby zasedání bylo přerušeno od druhého zářijového týdne až do 14. října, kdy by jej tradičně slavnostně zahájila panovnice. Její projev pravidelně oznamuje vládní program pro nadcházející parlamentní zasedání. Poslanci by o něm pak podle Johnsona mohli hlasovat 21. nebo 22. října. Ministerský předseda rovněž oznámil, že vláda začne jednat s opozicí o tom, jak v parlamentu prosadit novou brexitovou dohodu, pokud se ji s EU podaří dojednat. Šéf labouristů Corbyn odsoudil Johnsonův postup jako bezohledný. Podle něj ohrožuje demokracii, a proto se prý pokusí příští týden najít legislativní způsob, jak přerušení zasedání zabránit.

Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek podal žalobu, kterou se domáhá toho, aby premiér Andrej Babiš (ANO) zveřejnil Národní investiční plán. Ke správní žalobě přistoupil poté, co neuspěl se žádostí podle jednacího řádu Sněmovny ani s následným odvoláním. Zveřejnění dokumentu podle něj nebrání zákonné důvody, lidé a obce naopak mají právo vědět, které projekty dokument obsahuje. Babiš označil krok Pirátů za plácání, investiční plán chce zveřejnit do Vánoc a konzultovat ho z veřejností.

Babiš rámcově představil plán loni s tím, že zahrnuje přes 17 000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Do roku 2022 mají být podle plánu financovány projekty za 1,226 bilionu korun. Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Babiš zveřejnění odmítl, podle něho jde o interní materiál.  Michálek upřesnil, že svým jménem podal žaloby hned dvě - jedna směřuje na vládu, druhá na úřad vlády. „Cílem je transparentně seznámit starosty a další občany s tím, do čeho vláda hodlá investovat peníze daňových poplatníků,“ dodal. Piráti už v dubnu Babišovi pohrozili, že o vydání dokumentu budou usilovat žalobou. „Pro odepření informace není zákonný důvod, protože jejímu poskytnutí nebrání ani zákony upravující mlčenlivost ani zákaz zveřejnění ve smyslu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle kterého byla žádost podána,“ uvedl Michálek v tiskové zprávě. Neobstojí podle něj ani slova, že plán není hotový.

Vyjednavačka KSČM Miloslava Vostrá doporučí komunistické straně, aby ve Sněmovně podpořila návrh státního rozpočtu na příští rok i se schodkem 40 miliard korun. Řekla to po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). KSČM, která kabinet ANO a ČSSD v dolní komoře toleruje, dosud trvala na schodku o deset miliard nižším. Schillerová potvrdila, že vládě dá návrh rozpočtu se 40miliardovým deficitem. Předseda komunistické strany Vojtěch Filip zatím nesdělil, zda doporučení Vostré podpoří.

Schillerová řekla, že Vostré vysvětlovala poslední přidávání peněz některým rozpočtovým kapitolám. Rozpočet podle ministryně obsahuje všechny vládní priority, které podle ní jsou z větší části i prioritami KSČM, a nerezignuje ani na investice. „Argumenty jsou akceptovatelné,“ řekla Vostrá. Podle ní by alternativou k přidávání peněz bylo právě snížení schodku. Podle Schillerové by to ale mohlo znamenat „podseknutí“ investic nebo některých sociálních výdajů. Jednání se týkalo rovněž růstu platů ve veřejné sféře kromě učitelů, kterým mají stoupnout v průměru o deset procent. Schillerová zopakovala, že nyní navrhuje vzhledem k novému odhadu inflace tříprocentní růst platů místo původního dvouprocentního.

Žvanění o lidských právech je neproduktivní, potřeba je konkrétní lidskoprávní pomoc. Českým velvyslancům, kteří tento týden absolvují každoroční poradu v Praze, to ve středu na Pražském hradě řekl prezident Miloš Zeman. Za příklad dal svou přímluvu za propuštění ukrajinského duchovního a teologa Igora Kozlovského. Diplomatům řekl, že nemá rád kárání představitelů cizích zemí, že porušují lidská práva. „Oni se buď pobaveně usmějí, nebo se zamračí. A způsobí nám to zbytečné škody třeba na cestovním ruchu,“ uvedl Zeman. Na své intervenci ve prospěch Kozlovského pak chtěl dokázat, že důležitější jsou konkrétní činy. Prezident řekl, že za duchovního a teologa se přimlouval u předsedy vlády separatistů na Donbasu. „Ten měl tu drzost, že neodpověděl,“ uvedl Zeman. Pomohlo pak podle něj to, že se za Kozlovského přimluvil znovu při pozdějším setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Prezident se také zastavil u ekonomické diplomacie. Exportně zaměřená menší česká ekonomika podle něj musí cílit na to, aby se prosadila na zahraničních trzích, ale také na získávání efektivních zahraničních investic. „Je to těžká práce, které se někdy říká vrtání tvrdých desek. Ta deska se prostě nerozlomí na první pokus, je to černá, drobná, trpělivá práce,“ uvedl. Odsoudil v té souvislosti „různé patetické deklarace české zahraniční politiky“, které žádný ekonomický ani jiný efekt nepřinesou. Aktuální situaci v ekonomice charakterizoval Zeman slovy „mejdan skončil“. Pokud se Česko nepřidá k německému „bláznovství“ uzavírání elektráren, bude mít podle něj velkou šanci k sousedům vyvážet elektrickou energii. Hlava státu kritizovala i obchodní války mezi USA a Čínou či USA a Evropskou unií a připomněl, že kvůli prosazování obchodů s Čínou a Ruskem je označován za rusko-čínského agenta.

Jihokorejský výrobce pneumatik Nexen Tire otevřel u Žatce v průmyslové zóně Triangle svou první továrnu v Evropě. Pro Českou republiku jde o třetí největší zahraniční investici v historii. S částkou ve výši necelých 23 miliard korun je Nexen Tire v závěsu za automobilkami Hyundai a TPCA. Továrna nyní zaměstnává 850 lidí, do tří let by měla najmout až 1300 zaměstnanců. Jen za příští rok Nexen u Žatce plánuje vyrobit pět milionů pneumatik a do roku 2022 chce objem výroby zvýšit na 11 milionů. Pneumatiky budou mířit především do západní Evropy. Aby společnost dosáhla na státní pobídky, přes které může od Česka dostat zpět až 3,6 miliardy korun, musela nasadit plný provoz do konce letošního roku. Za jedno vytvořené pracovní místo má společnost od státu nárok na 200 tisíc korun, na pozemek již od Ústeckého kraje získala slevu 24 milionů korun.

Nexen v Trianglu spolupracuje s jinou korejskou společností Kiswire. Ta firmě dodává ocelová lanka do pneumatik. Obří hala, která vyrostla v areálu bývalého vojenského letiště nedaleko Žatce, je 850 metrů dlouhá a 300 metrů široká. Nexen ve své továrně sází na moderní technologie. Velká část výroby bude automatická, hotové pneumatiky pak bude do skladu odvážet robotický transportní systém.  Korejci původně plánovali, že výrobu spustí už loni v září. Nakonec se však ukázalo, že stavba tak velkého závodu bude podstatně složitější.

Americký experimentální raketoplán X-37B v pondělí vytvořil rekord v délce trvání vesmírných misí. Na oběžné dráze je už 720 dní. Při nynější páté výpravě tím podle webu space.com překonal dřívější rekord, který sám vytvořil při předchozí expedici ukončené v květnu 2017. Tehdy jeho let trval 717 dní 20 hodin a 42 minut. X-37B je menší než jeho již dosloužilí předchůdci z letky americké vesmírné agentury NASA. Na délku měří pouhých 8,8 metru, vysoký je 2,9 metru a rozpětí křídel má 4,6 metru. Ve vesmíru získává energii pomocí solárních panelů.

Výzkumný miniraketoplán provozuje americké vojenské letectvo. Do vesmíru jej předloni v září vynesla raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX Elona Muska. Utajovaná mise označovaná jako OTV-5 se podle sdělení letectva soustředí na testování navigace, systémů tepelné ochrany, avioniky či pokročilých pohonných systémů, nových materiálů a autonomního orbitálního letu včetně návratu a přistání. O skutečných úkolech raketoplánu se toho však podle České televize ví jen velmi málo, stejně jako tomu bylo u předchozích letů.