Informační servis

V Česku se v pátek ve dvě hodiny odpoledne otevřely volební místnosti a začalo druhé kolo senátních voleb. V něm se utká dvacet pět dvojic. Dva kandidáti - Jiří Čunek a Jiří Drahoš - zvítězili už v kole prvním. Letošní senátní volby můžou změnit poměr sil v horní komoře parlamentu. ČSSD hrozí, že už nebude mít největší klub, lidovci a ODS mají naopak naději, že právě oni převezmou roli nejsilnějšího subjektu horní komory.

S velkým napětím ale čeká na výsledky také hnutí ANO, které nutně potřebuje pozice v Senátu posílit. Výsledky hodně napoví, jestli v Senátu bude proti premiérovi Andreji Babišovi a jeho vládě ještě větší opozice než dosud. První volební kolo vyhrála ODS s 11 finalisty před hnutím ANO, kterému postoupilo deset kandidátů. V případě vítězství všech kandidátů by kluby obou uskupení byly sedmnáctičlenné. ČSSD může ze 13 obhajovaných obsadit jen pět křesel a mít maximálně 17 senátorů z původních 25. Lidovci mohou mít v Senátu až 18 křesel. Komunistům hrozí, že v Senátu poprvé za dobu jeho existence nebudou zastoupeni vůbec.

Neoficiální poradce prezidenta Miloše Zemana a bývalý předseda představenstva čínského konglomerátu CEFC Jie Ťien-ming byl podle čínských médií obviněn z korupce. U soudu zaznělo, že uplácel bývalého tajemníka komunistické strany Kan-su Wang San-jüna výměnou za pomoc se získáním podílu v Chajnanské bance. O obvinění Ťien-minga informoval server Sinopsis s odkazem na reportáž odvysílanou čínskou státní televizí. Jie Ťieng-min počátkem roku zmizel z očí veřejnosti, až v březnu čínské úřady oznámily, že byl zatčen a je vyšetřován kvůli podezření z ekonomické kriminality.

Prezident Zeman se od poradce zatím distancovat nehodlá. „Pokud bude odsouzen, poradcem samozřejmě přestane být,“ řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zeman Jie Ťien-minga jmenoval svým poradcem v roce 2015. CEFC, kterou Jie Ťien-ming vedl, chtěla z Česka řídit své evropské aktivity a koupila zde podíly v několika firmách, například v aerolinkách Travel Service, pivovaru Lobkowicz Group, strojírenské firmě Žďas, dále pak fotbalový klub Slavia a stadion v Edenu. Letos se skupina dostala do finančních potíží a musel ji převzít čínský stát zastoupený skupinou Citic.

Turecko má k dispozici zvukovou nahrávku, která dokazuje, že saúdskoarabský opoziční novinář Džamál Chášakdží byl na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu opravdu zavražděn. Uvedl to americký deník The Washington Post, pro nějž Chášakdží psal. „Ta nahrávka osvětluje, co se mu stalo, když vstoupil dovnitř. Je slyšet jeho hlas a hlasy arabsky hovořících mužů. To, jak byl vyslýchán, mučen a pak zavražděn,“ sdělil nejmenovaný zdroj americkému deníku. Jak byl záznam pořízen, není jasné.

Chášakdží je nezvěstný od své návštěvy konzulátu 2. října. Ve stejný den přiletělo do Istanbulu patnáct Saúdů, u nichž panuje podle Turků podezření, že jsou členy vražedného komanda, které novináře na konzulát následovalo. Turecko od začátku vznáší podezření o vraždě, Rijád to ale popírá a doposud trval na tom, že novinář z budovy odešel. Chášakdží od loňska pobýval v USA z obavy před zatčením, které potkalo jiné saúdskoarabské intelektuály i novináře. Ve svých komentářích kritizoval režim i saúdského prince Mohamed bin Salmán a jeho reformy, za nimiž se prý ve skutečnosti skrývá utahování šroubů.

Ostravské ocelárny ArcelorMittal budou mít nového vlastníka, ale zůstanou v indických rukou. Světovou ocelářskou jedničku ArcelorMittal indického magnáta Lakšmího Mittala, který podnik vlastní od roku 2002, nahradí jiná skupina, vlastněná indickým miliardářem Sandžívem Guptou. Jeho společnost Liberty House kupuje od Mittala spolu s Ostravou také rumunské hutě Galati a dva menší podniky v Makedonii a Itálii. Hodnota transakce nebyla uvedena.

ArcelorMittal se musel ostravských hutí zbavit kvůli antimonopolním pravidlům EU, aby mohl koupit největší evropské ocelárny Ilva v Itálii. Nový vlastník hutí Liberty House dodává především ocel a hliník pro automobilový a letecký průmysl a specializovaná inženýrská odvětví, v Austrálii pak vyrábí ocel hlavně pro odběratele ve stavebním průmyslu a infrastruktuře.

„Je to vítězství dobra nad zlem, světla nad temnotou,“ prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko poté, co Konstantinopolský patriarchát pravoslavné církve sídlící v Istanbulu oznámil, že ruší tři sta let trvající podřízenost kyjevských náboženských prelátů vůči Moskvě. Ukrajinská církev tak má nakročeno k nezávislosti na Rusku. O úplné osamostatnění se snaží od 90. let, dosud ale bezvýsledně. Až nyní se patriarcha Bartoloměj rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.

Porošenko na jaře přirovnal autonomii pravoslavné církve kyjevského patriarchátu k členství země v NATO a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině. Rusko nynější krok Konstantinopole odsoudilo. „Je to legalizace rozkolu. Konstantinopol svým počínáním překračuje červenou linii a katastrofálně porušuje jednotu světového pravoslaví,“ řekl agentuře TASS mluvčí moskevského patriarchy Kirilla, který stojí v čele ruské pravoslavné církve. Následky této katastrofy budou podle něj nenapravitelné.