O tom, že ve Finsku už skoro půl roku testují takzvaný základní příjem, jsme v denním menu psali minulý týden. Koncept, kdy skupina lidí dostává od státu bez jakýchkoli podmínek každý měsíc finanční sumu, ze které se dá celkem pohodlně vyžít, nyní plánuje vyzkoušet také nejsevernější spolková země Německa, Šlesvicko-Holštýnsko.
Oznámila to tamní nová černo-zeleno-žlutá zemská vláda, která vzešla z květnových voleb a tento týden v Kielu podepsala koaliční smlouvu. „Chceme, aby se Šlesvicko-Holštýnsko stalo modelovým německým regionem, který základní příjem vyvine a ozkouší,“ řekl místnímu hlavnímu zpravodajskému serveru shz.de nový zemský vicepremiér Robert Habeck, jenž ve vládě v Kielu zastupuje Zelené.
Plán na vyzkoušení konceptu je zakotven i v koaliční smlouvě, byť poměrně vágně. „Za pomoci expertů bude vyhodnocena prosaditelnost nových sociálních modelů, jako je třeba občanský příjem nebo také základní příjem,“ stojí v koaliční dohodě.
„Navzdory mnoha možnostem, které skýtá nástup pracovního trhu 4.0, tu budou existovat lidé, kteří mají existenční starosti a obavy o svoji budoucnost. Proto chceme základní otázku světa práce zkusit postavit úplně jinak a nově,“ řekl serveru také nový ministr sociálních věcí Heiner Garg, zastupující ve vládě tržně liberální partaj FDP.
Idea základního příjmu je jednoduchá: každý dospělý člověk, bez ohledu na to, zda má či nemá práci, dostává od státu měsíčně určitou sumu peněz, děti pobírají poloviční částku. Nezaměstnaný člověk pobírající základní příjem nemusí chodit na pohovory se sociálním pracovníkem, ani státu dokazovat, že aktivně shání práci.
Má proto dost klidu a času na to, stát se tím, čím chce v životě být, tvrdí zastánci ideje. Státu také odpadá obrovské množství nákladné byrokracie – nemusí rozlišovat sociální dávky, příspěvky na bydlení a na děti, to vše je zahrnuto do základního příjmu. Peníze ale dostávají i zaměstnaní, což jim dává lepší pozici ve vztahu k jejich zaměstnavateli.
Základní příjem má v Německu i další mocné zastánce napříč politickým spektrem. Šéfka strany Levice Katja Kipping požaduje měsíční výplatu stanovit na 1050 eur. Pro vyzkoušení základního příjmu léta lobbuje i zakladatel drogistického řetězce DM Götz Werner, který mluví o tisícovce eur. Koncept má ale zastánce i u Křesťanských demokratů (CDU). Před deseti lety volal po občanském příjmu ve výši 800 euro člen CDU a tehdejší zemský premiér Durynska Dieter Althaus.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
