Představte si budoucnost, kde je celý váš život změřen jedním trojciferným číslem, které určuje vaše společenské postavení. Jenže ta budoucnost už je tu. „Credit-scoring“ – tedy hodnocení spotřebitele podle jeho finanční disciplíny a kupní síly – je původně americký vynález. V Číně ho však nyní firmy posouvají do extrému díky novým možnostem zpracování dat o tom, co lidé dělají, co nakupují, jak chybují. Brzy se přidá i vláda.
Jak píše americký časopis Wired ve velkém obálkovém textu lednového čísla, je čas připravit se na novou „éru sociálního ratingu". Wired je v tématech o technologických změnách jedním z nejlepších amerických médií a autorka textu Mara Hvistendahl byla v roce 2012 finalistkou Pulitzerovy ceny.
Text začíná příběhem studenta jménem Lazarus Liu, který se do Číny vrátil v roce 2015 po třech letech v Británii. Jedna z věcí, které si pak doma všiml, byl obrovský rozmach bezhotovostních plateb. Skoro nikde už se neplatilo penězi, jeho přátelé v Šanghaji vytahovali u kasy v McDonaldu, v obchoďáku nebo v restauraci – a skoro vždy mobil vybavený dvěma aplikacemi, Alipay a WeChat Pay.
Když Liu jednou viděl, jak mobilem platí i žena ve věku jeho matky za zeleninu na trhu, přidal se. Služba Alipay měla pověst důvěryhodného podniku, kterému na rozdíl od staromódních bank záleželo na obsluze zákazníka, a tak Liu vyplnil svoje telefonní číslo, naskenoval občanku a bylo to. Zapsat se prý byla radost. Firemní slogan „Důvěra to zjednodušuje“ byl výstižný.
Liu se s Alipay rychle sžil. Přes aplikaci si objednával jídlo, kvůli parkování vyplnil i číslo řidičáku a později kvůli pojistce i číslo motoru svého audi. Přes Alipay se šlo i objednat k doktorovi a vyhnout se frontám v nemocnici. V sociální síti uvnitř Alipay se propojil s přáteli, v aplikaci si založil i účet na odkládání toho, co ušetřil. Platil přes ni účty za elektřinu, plyn i internet – a díky platbám přes mobil si stejně jako miliony dalších mladých Číňanů brzy odvykl nosit peněženku.
I v USA nebo v Evropě si lidé už zvykli na to, že firmám o sobě dávají tuny informací. „Vydavatelé kreditek vědí, jestli chodíte do baru nebo kupujete erotické pomůcky. Facebook ví, jestli máte raději videa o vaření nebo Breitbart News. Uber ví, kam jezdíte. Alipay to ale ví všechno najednou,“ přibližuje Wired. Službu spadající pod mega e-shop Alibaba vykresluje jako „superappku“ nebo ekosystém, kde jde přes mobil zařídit takřka vše.
Jednou v Liuově mobilu přibyla nová ikona s názvem „Zhima Credit“. Zhima – podobně jako jméno firmy – odkazuje na příběh o Alibabovi a čtyřiceti loupežnících. I v Číně znají formulku Sezame, otevři se, která odemyká tajnou jeskyni plnou pokladů. Zhima je překlad slova Sezam a aplikace pod tímto slůvkem slibovala odkrýt uživateli jeho osobní rating.
Text dál popisuje, jak se v USA začalo se systematickým vyhodnocováním platební disciplíny lidí už v 50. letech, zatímco v Číně jde o novinku poslední dekády. Šéfové Alibaby se rozhodli jít touto cestou až v roce 2013, kdy si vyhodnotili, že jde o logickou nadstavbu nad kvanta dat nashromážděná z bezhotovostních plateb. V roce 2014 přišla s podobným plánem i čínská vláda.
„Cílem je mít do roku 2020 na každého občana složku, plnou dat z veřejných i privátních zdrojů, a umět v databázi hledat přes otisky prstů a další biometrické údaje,“ píše Wired s tím, že vládní úřady mluví o „kreditním systému, který pokrývá celou společnost“.
Alibaba je jednou z osmi společností, která má od centrální banky licenci na vlastní privátní platformu pro vyhodnocování lidí; jména časopis neuvádí, ale připomeňme, že jednou z firem budujících ve velkém byznys spotřebitelských půjček v Číně je i PPF Petra Kellnera a že skórování klientů k takovému podnikání patří.
V Alipay lze mít rating od 350 do 950 bodů a hodnota závisí nejen na včasném placení účtů, ale i na tom, za co člověk platí, a jak dobře jsou hodnoceni jeho přátelé. Lepší skóre přináší nejrůznější bonusy a výhody. Podle firmy se data nesdílejí bez souhlasu klienta s nikým třetím, ani s vládou. Ale k propojení dat v digitální době stejně dochází.
V Alipay už jsou třeba údaje o šesti milionech bankrotářů, kteří mají soudní záznam kvůli potížím s dluhy. A cíl státu mít občany pod kontrolou a stimulovat je k dobrému chování se koneckonců moc neliší od toho, co potřebuje Alibaba. Jak prohlásila jedna z manažerek firmy, funkce Sezam „zajistí, že špatní lidé nemají kam jít, zatímco dobří lidé se mohou pohybovat volně a bez obstrukcí“.
Autorka textu dál popisuje svoji zkušenost, jak se do Číny vrátila poprvé od roku 2014 a jak bez kreditní historie – a s úvodním ratingem 550 – začínala de facto jako druhořadý občan. Půjčit si na ulici kolo přes Alipay nešlo bez zálohy, stejné to bylo v hotelu. Vysoký rating naopak znamená větší pohodlí: snazší půjčení auta, lepší body v internetové seznamce nebo svého času i rychlejší odbavení na letišti.
Rating v Alipay jde dolů třeba i za dopravní pokuty nebo za jiné věci, které s financemi nijak nesouvisí. V roce 2015 jiná z manažerek Alipay prohlásila, že by bylo dobré mít seznam studentů, kteří byli chyceni při podvádění u přijímacích zkoušek na vysokou školu. „Nečestné jednání by mělo mít důsledky,“ prohlásila.
Privátní databáze tedy – jak vidno - nemají daleko k tomu, čeho by ráda dosáhla vláda ve snaze vést občany k větší poslušnosti. Některá čínská města již v minulých letech zaváděla sociální rating ve zkušebním režimu. Jedním z prvních byl Suej-ning, třímilionové město ležící zhruba uprostřed země, kde se s bodováním všech občanů nad 14 let začalo už v roce 2010.
Podle článku ve Wired jdou touto cestou i jiná města - a výsledkem bude, že se vše nakonec propojí v jeden celonárodní společenský rating, o kterém už byla řeč a který je plánován do roku 2020. Technická stránka věci není nic triviálního, vláda proto v této věci spojila síly s dalším čínským technologickým gigantem, internetovou firmou Baidu.
„Když internet poprvé přišel do Číny, strana v něm viděla hrozbu,“ bilancuje Wired s tím, že časy se mění. Komunisté už vědí, jak internet, na který jsou všichni non-stop napojeni, využít. V srpnu čínská centrální banka nařídila firmám, přes něž jdou mobilní a on-line platby, aby data propojily s centrální státní databází. Vše tedy spěje k tomu, že ve finále bude hodnocení občanů plně pod kontrolou státu.
Článek končí úvahou nad tím, že podobné databáze lidí jsou dnes hojně rozšířené i v USA. Jen s tím rozdílem, že občané nemají svoje body tak na očích - praxe je spíš taková, že se k nim nemají šanci dostat - a že různé druhy dat drží různé firmy, protože služby nejsou koncentrované v rukou jednoho nebo dvou konglomerátů.
Tím se ale nelze příliš utěšovat. Třeba Facebook si už v roce 2012 nechal patentovat technologii, jak vaši finanční spolehlivost vyčíst z okruhu vašich známých. „V budoucnu to může vypadat tak, že lidé budou sledovat, jestli jejich přátelům neklesá rating, a začnou je odpojovat, aby si zachránili kůži,“ říká v závěru textu jeden z amerických expertů na danou problematiku s tím, že jde o vcelku „strašidelnou“ vizi.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
