Katar je zatlačen do kouta. V dramatické politické zápletce se čtyři arabské státy - Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn a Sjednocené arabské emiráty - rozhodly svého souseda izolovat. Katar přitom není mezinárodním trpaslíkem. Má sice jen nějakých 250 tisíc obyvatel, ale je celosvětově hlavním vývozcem zemního plynu, vysílá odsud nejvlivnější arabská televizní stanice Al Džazíra a z plynových zisků si v minulých letech kupuje hodně prestižních dárků. V roce 2022 se tu má například pořádat fotbalové mistrovství světa, otevřelo se tu jedno z nejlepších muzeí planety, jméno katarských státních aerolinek je na dresech fotbalistů Barcelony.
Nyní ale bohatý emirát čelí vážně znějícímu výčtu opatření. Občané zmíněných čtyř zemí nesmějí cestovat do Kataru, naopak Katařané mají dva týdny na návrat do vlasti. Uzavřena bude pozemní hranice se Saúdskou Arábií, která je jedinou pozemní tepnou z plynového emirátu - ohroženy jsou tak podle Financial Times například dodávky potravin. Velké problémy budou mít i Qatar Airways, jež nebudou smět léta přes území oněch čtyř států. Právní cestou chtějí arabské státy dosáhnout i toho, aby soukromé firmy z jiných zemí nesměly pro lety do Kataru využívat jejich vzdušný prostor.
Oficiálním důvodem sankcí je, že Katar podporuje islamistické skupiny a teror v regionu (přitom na armádní základně v Kataru působí 10 000 amerických vojáků). Míněna je podpora skupin, které se hlásí k Muslimskému bratrstvu, a údajná proíránská prohlášení katarského emíra. Ta vyplývá z hacknutých nahrávek, které zveřejnila média v Saúdské Arábie - ovšem Katar jejich pravost popírá.
Faktem je, že Katar hraje velkou mezinárodně významnou roli. Byl největší sponzorem rebelů, již v Libyi bojovali proti Kaddáfímu a v nynější libyjské občanské válce podporuje ozbrojené milice z jiných měst než Saúdové, Egypt a Sjednocené arabské emiráty. Katar byl též hlavním sponzorem islamistické vlády, která po arabském jaru vyhrála první svobodné volby v Egyptě - a poté ji ve vojenském převratu rozprášila armáda vedená současným prezidentem Sísím.
Saúdové - jehož občané bývají v souvislosti s financováním extremistů často zmiňováni - považují Muslimské bratry za hlavní ideologické rivaly v rámci sunnitského politického islámu. Jak vidno, současný Blízký východ nerozděluje jen napětí mezi sunnity a šíity. Katar i čtveřice jeho rivalů patří do stejného sunnitského tábora (podle BBC se ke čtveřici zemí přidal i Jemen).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
