čtvrtek 3. 5. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Washingtonská filiálka celoamerické televize ABC přinesla zprávu, ve které je úplně všechno jinak.  Peníze nejsou všechno a dáte-li svoje důležitá data na správnou síť, můžou vám skoro neznámí lidé zachránit život. Aspoň Kenneth Walker to tváří v tvář hrozící smrti zkusil a vyšlo to.

Rozhlasový a televizní reportér Walker onemocněl při práci v Jižní Africe, ale tamní doktoři jej chybně diagnostikovali, takže podstoupil nesprávnou léčbu. Přestaly mu fungovat ledviny a - jak řekl televizi CNN - po návratu do Spojených států věděl, že pokud nenajde rychle řešení, jeho dny jsou sečteny. Chodil na dialýzu, zapsal se do všech dostupných soupisek čekatelů na dárce - a pak na radu přítele z mládí zkusil ještě jednu věc: kontaktoval dávné spolužáky ze střední školy. Sehnal si seznam emailů a všem napsal vzkaz s jednoduchým předmětem: „Prosba o život.“

Reklama
Reklama

„Je skoro nemožné najít správná slova pro to, oč vás chci požádat. O pomoc s hledáním dárce ledviny, což by mi dalo šanci na lepší kvalitu života - a možná by ho to mohlo i prodloužit za hranici běžně očekávanou u pacientů na dialýze,“ napsal tu Walker. V dopise taky vysvětlil těžkosti s hledáním transplatovatelné ledviny a všechny ujistil, že naprosto chápe, když se nenajde nikdo ochotný podstoupit tak obtížnou věc.

„Ale i tak má pro mě možnost říct vám svůj příběh smysl,“ napsal. „Třeba se rozhodnete stát se dárcem orgánů po smrti a taky mi třeba pomůžete tím, že moji prosbu budete sdílet se všemi lidmi, které znáte. Chtěl bych tak aspoň trochu probudit pozornost k problému nemoci ledvin a možnosti dárcovství zaživa. Kéž by mi tohle úsilí pomohlo najít dárce a dodalo lidem odvahu k pomoci bližním, jejichž jména jsou zapsaná na přeplněných seznamech čekatelů.“

Už za necelých 15 minut po odeslání vzkazu cinkla na Walkerově počítači odpověď. „Zavolám do nemocnice a domluvím si testy. Jestli to vyjde, dám ti, co potřebuješ,“ napsal mu kolega Charlie Ball, dnes kalifornský manažer, který s ním před padesáti lety chodil ve Washingtonu do stejné třídy na střední škole.

Jak Ball vzpomíná, nebyli žádní kamarádi, prohodili spolu za celou dobu jen pár slov, přesto si ke jménu pod mailovým vzkazem dokázal hned vybavit Walkerovu tvář. K transplantaci se obvykle nepřipouštějí dárci starší šedesáti let, ale Ballova tělesná kondice byla tak skvělá, že lékaři udělali výjimku. A testy klaply. Takže se oba muži sešli ve Washingtonu, kde po mnoha složitých procedurách podstoupili koncem dubna v nemocnici na Univerzitě George Washingtona operaci.

Zákrok proběhl dobře a oba pacienti jsou nyní v rekonvalescenci.  „Cítím hlubokou vděčnost,“ citovala Walkera televize ABC. Ball, který se chystá odletět domů do San Francisca, byl stejně stručný.  “Je to úplně jednoduché,“ řekl CNN. „Bůh mi dal dvě ledviny a já teď už vím proč.“

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Co byla poslední slova TGM, to pořád ještě nevíme - a nedozvíme se to dobrých sedm let, byť něco bližšího si o tajemné obálce přečtete v pondělí v chystaném Respektu. Jaká byla poslední vědecká slova nedávno zesnulého fyzika Stephena Hawkinga, je ovšem známo. Jeho poslední článek dorazil Journal of High-Energy Physics deset dní před Hawkingovou smrtí a časopis ho nyní publikoval.

Čtvrteční menu vám ho sice nevysvětlí, ale s pomocí BBC se vám pokusí jeho obsah zhruba přiblížit.  Článek je výsledkem dvacetileté spolupráce Hawkinga a belgického fyzika Thomase Hertoga. Zaobírali se známou kosmologickou potíží - díky Einsteinově teorii tušíme, že vesmír vznikl zhruba před čtrnácti miliardami let, teorie ovšem neříká nic o tom, jak vznikl. Nad tím se Hawking s americkým kolegou Jamesem Hartlem zamýšleli už v osmdesátých letech.

Reklama
Reklama

Vzali na pomoc kvantovou mechaniku, která sice problém z jedné části pomohla vyřešit, ale z části druhé vytvořila nekonečně problémů jiných. Logickým vývodem teorie bylo to, že při Velkém třesku nevznikl jen náš vesmír, ale i nekonečné množství vesmírů jiných. Některé hodně podobné našemu, některé úplně jiné, kde platí i jiné fyzikální zákony. Nevzniklo univerzum, nýbrž multiverzum, přičemž všechny ostatní “verza” jsou pro nás nepoznatelná. Což je dost frustrující.

Hertog a Hawking se pokusili tuto frustraci zmírnit. Tentokrát si vzali na pomoc strunovou teorii a podařilo se jim do chaosu, který Hawking spoluvytvořil v osmdesátých letech, vnést trochu řádu. Došli k tomu, že nekonečné množství jiných vesmírů sice existuje, ale fyzikální zákony, které platí tady u nás, platí i všude jinde. Jsou totiž odvislé od Velkého třesku, kdy vznikly, a tím pádem se vztahují i na ostatní vesmíry, které vznikly při stejné výbušné události.

Tak aspoň že tak. A aby toho nebylo málo, má profesor Hertog pro své čtenáře ještě jedno lákadlo: díky znalosti zdejších fyzikálních zákonů, teoreticky vzato, můžeme ostatní vesmíry zkoumat dle libosti. Tedy možná i prakticky - zkoumáním „mikrovlnných zbytků“ po Velkém třesku. Hertog sice pochybuje, že by byly schopné přeskočit z jednoho vesmíru do druhého. Ale jak známo, nikdo to neví s jistotou.