Angela Merkel ve světě: respekt i ničitelka západní civilizace

15. 9. 2017

Německo a Angela Merkel – v zahraničí mnohdy synonyma. Jelikož vše zatím nasvědčuje tomu, že kancléřka svůj úřad obhájí, je na místě se ptát, co si vlastně lidé v zahraničí o Angele Merkel myslí? Německý deník Die Zeit přináší reportáž ze zemí z celého světa, výběr těch nejzajímavějších naleznete v následujícím menu.

RUSKO: Každou neděli v osm večer komentuje ruský moderátor Dmitrij Kisseljow, co nového se ve světě minulý týden událo. Pravidelní posluchači pak musí mít pocit, že světová apokalypsa je na dosah ruky – oblíbenými tématy Kisseljowa jsou „úlisnost USA“ či „degenerace Evropy, která odvrhla své křesťanské hodnoty a natahala si k sobě islamisty“. Viníka není potřeba dlouze hledat, ukazuje novinář na německou kancléřku. Kisseljow patří mezi nejmocnější ruské žurnalisty (jako jediný je také na sankčním seznamu EU) a svět „vysvětluje“ každý týden několika milionům Rusů. To, že Angela Merkel podporuje sankce uvalené na Rusko po anexi Krymu a válce na Ukrajině, interpretuje Kisseljow jako pokračování nacistické imperialistické politiky a kancléřku přirovnává k Hitlerovi. Že Rusové Angelu Merkel vnímají veskrze negativně, ukázal i nedávný průzkum. Pouze tři světoví politici dopadli hůř než kancléřka: Petro Porošenko, Barack Obama a Recep Erdogan. Když byly v létě ve Spolkovém sněmu schváleny stejnopohlavní sňatky, jistý homofobní ruský politik prohlásil, že „Merkel políbila Satana“ – ač sama kancléřka byla proti.

USA: Zjistit, co přesně si Američané o Angele Merkel myslí, je složité, protože většina Američanů vůbec netuší, o koho se jedná, píše americká reportérka Zeitu. V roce 2006 ji znala čtyři procenta Američanů, po migrační krizi se počet zvedl, nicméně ne o mnoho. Až do migrační krize přitom platilo, že ti, kdo ji znali, ji téměř bez výjimky hodnotili veskrze pozitivně. Německá kancléřka představovala důvěryhodný typ politika: nezatížená skandály pro Američany zosobňovala důvody německého ekonomického úspěchu. She gets the shit done (dotáhne práci do konce) říkali s uznáním i levicově orientovaní Američané (její rodinná a sociální politika ostatně v mnohém předčila návrhy Demokratické strany). Pak ovšem přišla právě migrační krize. Pro ty, kteří čtou New York Times, představuje Merkel historickou osobnost, političku s morálním rozměrem. Pro čtenáře Breitbartu se stala ohrožením západní civilizace. Tyto dva obrazy německé kancléřky dnes v americké společnosti odděleně existují vedle sebe. A blížící se volby? Ty Američany nijak zvlášť nezajímají.

Angela Merkel a Vladimir Putin, 2015 • Autor: Globe Media / Reuters

TURECKO: Média blízká Erdoganovi v poslední době s kritikou Merkel nešetří. Příznivci prezidenta ji viní z nepřátelských a protitureckých postojů, někteří Turci se pak domnívají, že kancléřka Erdoganovi závidí jeho popularitu. Celkově je dnes v zemi hojně rozšířen obraz Merkel jako někoho, kdo Turecku přeje jen to nejhorší. Nebylo tomu tak ale vždy. Víceméně až do letošního roku byla Merkel vnímána jako spolehlivý spojenec v západní Evropě: kancléřka do Turecka často jezdila a zdržoval se přílišné kritiky režimu. Od vyostřeného referenda o změně turecké ústavy, kdy Německo zakročilo proti agitaci na vlastním území, a následné otevřenější kritiky turecké vlády, se však změnil i přístup tureckých médií, potažmo veřejnosti.

POLSKO: Sledujete-li večer v Polsku zprávy, nevyhnete se řadě reklam. Řada z nich se týká německých produktů. Německo je v Polsku již dlouho vnímáno jako úspěšná země se silným hospodářstvím, které Poláci obdivují. Liberálové a levicově orientovaní Poláci pak doufají, že Angela Merkel této síly využije k tomu, aby udržela jednotnou Evropu a pomohla překonat dnešní krize. Kromě toho však v Polsku existuje i druhý obraz Německa vedeného Angelou Merkel: propaganda vládní strany (kterou přebírají státní média) obviňuje Německo z ekonomického využívání Polska a kancléřce vyčítá její migrační politiku. S mottem „dřív po Polsku jezdily německé pantery (tanky), dnes nás budou vydírat ekonomicky“ oživuje historické křivdy. Kdo s tím nesouhlasí, je vykreslován jako nevlastenec.

RAKOUSKO: Rakušany čekají volby 25. října a mnozí závistivě pomrkávají k většímu sousedovi. Rakouská kampaň rozhodně nebude tak klidná jako ta německá. Angela Merkel pro mnohé ztělesňuje právě onen klid a stabilitu politického systému, kterou Rakušané v posledních měsících sami postrádají. Tak jako v ostatních zemích, i v Rakousku se nicméně nachází skupina obyvatel, kteří kancléřce nemohou odpustit její počínání během migrační krize. Sebastian Kurz, rakouský ministr zahraničí, patřil k prvním kritikům kancléřky, a předseda pravicově-populistické FPÖ pak označil Merkel za „nejnebezpečnější ženu Evropy“. Až donedávna byla spolupráce obou zemí zcela bezproblémová; tyto časy jsou dnes pryč.

ČÍNA: Celkem devětkrát navštívila Angela Merkel Čínu a vždy tam přijela s jasně definovanou strategií. Prioritou jsou obchodní otázky – pro německé firmy je čínský trh jedním z nejdůležitějších odbytišť. Zároveň však Merkel zůstává jedním z mála západních státníků, kteří se nebojí v dialogu s Čínou vznést otázky dodržování lidských práv. Je to možná právě tato vytrvalost, kvůli které má Merkel v Číně takový respekt. Při vyjednáváních je vždy zdvořilá, ale pevná, i proto ji Číňané uznávají – sami jsou v jednáních tvrdí a nerespektují nikoho, kdo jim to dělá až příliš jednoduché. Slovo kancléřky má v zemi váhu a čím dál tím víc ji obdivují i běžní Číňané. Jak píše reportér Zeitu v Číně, již kolikrát se mu stalo, že se s ním čínští taxikáři nechtěli bavit o fotbale, ale právě o německé kancléřce.