Vyčuhuješ - dostaneš přes prsty

Vlastimil Ježek byl včera odvolán z postu ředitele Národní knihovny. Nenechme se zmást zdánlivě složitými právními „zašmodrchanostmi“ celé kauzy. Jak se dnes módně říká, hlavní „message“ celého případu je jednoduchá. Pan Ježek si dovolil vyčuhovat z řady, vykukovat z českého rybníka a to se v této zemi prostě neodpouští. Pokud se to někdy toleruje, jsou to jen krátká porevoluční vzepětí (Plečnik po vzniku samostatného Československa, Tančící dům po pádu komunismu). Nejde pochopitelně pouze o architekturu, platí to prakticky v každém ohledu, snad s výjímkou některých sportovců. Češi například dobře vědí, že ve světě „giganticky“ populární Karel Čapek je vlastně příliš lehce stravitelný „popautor“ a Milan Kundera je příliš laciný a povrchní a o 70.letech neinformuje dostatečně pravdivě a hluboce.

Pan Ježek si zkrátka dovolil příliš. Přivedl do Česka první (a asi na dlouhou dobu poslední) mezinárodní architektonickou soutěž a v porotě se to blýskalo hvězdnými jmény. Ta soutěž se týkala mimořádně důležité stavby veřejného významu. Vyhrál jí bezpochyby architekt, který patří do světové extratřídy a zvítězila stavba zajímavá, v našem kontextu esteticky provokativní, umístěná na viditelném místě v centru města. Stavba, která měla šanci přilákat do Česka své obdivovatele podobně jako Gaudího katedrála v Barceloně.

Proč lze zaznamenat úpadek zájmu turistů o Prahu? Nejen pro to, že se tu v živé kultuře mnoho zajímavého neděje, ale také pro to, že se tu nestaví nic nového co by stálo za řeč. Praha stále více připomíná skanzen, kde investovali Valdštejn, Karel IV. a spol. a do toho máme obchody se sklem a ruskými čepicemi, muzea mučení, černá divadla a předražené hospody.

V čem ještě spočívalo Ježkovo „vyčuhování“? Nešel devótně předjednat Kaplického blob s vševědoucím prezidentem republiky a nepředjednal (a nepředplatil) vše se stavební a developerskou lobby, kolem pražské ODS a magistrátu.

Bude jistě možné slyšet jiné výklady: je to všechno přece složitější, Ježek není svatý (to nikdo netvrdí), málo se mluvilo o funkci knihovny, byli tu právní nejasnosti, stěžoval si leckdo, Ježek to vše zpolitizoval kandidaturou do Senátu (ano - ani tato ambice se u nás zjevně netoleruje), Kaplický svým „paktem“ s Paroubkem a něco nepříliš srozumitelného přece vzkazovali z Bruselu a Brna. Nenechme se ale „složitostmi“ zmást. Základní vzkaz je prostě jasný: pokusy vtáhnout nás do světa a vyčnívat se tu prostě netolerují.

Úterní audit: Po Moravovi a Teplicích

Pondělní audit: Konstruktéři lidských osudů

Páteční audit: Zelení a co bude dál

Čtvrteční audit: Nasdaq jako radar