Orbán a Salvini něco chystají. Bratrství bez Bratrů?

Když minulý týden maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána nuceně odešla z evropské lidovecké rodiny, vyvstala otázka, co bude ambiciózní vládce Maďarska dělat v unijní politice dál. Po letech sporů definitivně přišel o místo a hlas v nejmocnější eurostraně a před jeho třinácti europoslaneckými hlasy se rýsují tři možnosti.

Přidat se k polské vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), která má svoji partaj stranu „konzervativců a reformistů“ třeba spolu s českou ODS. Nebo se stát členy skupiny Identita a demokracie, kde na ně čeká doma ve Francii posilující Marine Le Pen či italský exministr vnitra Matteo Salvini. Anebo vymyslet ještě nějaký jiný scénář, jak národovecký a euroskeptický hlas nechat v Unii rozeznít.

Právě třetí varianta byla podle všeho Orbánovi od počátku nejbližší - když se krátce po odchodu od eurolidovců nechal slyšet, že „hodnoty Fideszu nejsou momentálně v evropské politice reprezentované“. O novém celoevropském uskupení se už jedná, ale podle všeho je to poměrně komplikovaná záležitost.

Viktor Orbán řekl ve svém pravidelném pátečním rozhovoru ve vládním rozhlase, že zástupci Fideszu jednají se Salviniho Ligou a také s Bratry Itálie, další ostře pravicovou italskou stranou. Matteo Salvini se zase nechal slyšet, že kromě Orbána jedna také s „Poláky“ neboli vládní PiS. A PiS zase do své frakce láká slovinského premiéra Janeze Janšu, který je sice stále členem eurolidovců jako donedávna Orbán, ale maďarskému kolegovi je po všech stránkách blízko. A co se týče jednání Salviniho s polskou PiS, které v současném kvasu rovněž probíhá, pak italský politik chce, pokud by měl do jejich frakce vstoupit, zní, aby z ní polský hegemon vyloučil Bratry Itálie, Salviniho pravicovou konkurenci.

Nové nastavení, staré spory

Z této složité spleti vzájemných sympatií a rivalit se tedy podle všeho mohou vyloupnout dvě varianty. Orbán a Salvini posílí evropské konzervativce a reformisty v čele s PiS - a tím z téhle frakce udělají třetí jasně nejsilnější skupinu v europarlamentu. Dá se předpokládat, že by se skupina rázem stala atraktivnější i pro menší politické hráče, třeba právě pro slovinského premiéra Janšu. Anebo Salviniho Liga i PiS své skupiny opustí (a jejich části vezmou s sebou) a s momentálně bezprizorním Orbánem založí zbrusu nový evropský spolek.

Co nového by takové uskupení přineslo, není zcela jasné. Matteo Salvini jen nekonkrétně řekl, že „je potřeba zcela nové myšlenkové nastavení, které dokáže čelit výzvám současnosti“. Ani maďarský premiér Viktor Orbán není konkrétní. „Není kam spěchat,“ řekl v pátek maďarským vládním novinářům.

Podobné námluvy a jednání se už jednou odehrávaly, po posledních eurovolbách v roce 2019. Viktor Orbán ale nakonec všechny návrhy odmítl a raději pokračoval v lukrativním členství v eurolidovecké straně. A rovněž jednání mezi Salvinim a PiS nebylo příliš úspěšná. V mnoha ohledech souzní, ale v zásadních věcech se rozcházejí.

PiS nechce na svém území ani jednoho migranta z Afriky či arabských zemí, Liga prosazuje důsledné evropské dělení žadatelů o azyl. Polsko je největším příjemcem unijních peněz, Liga žádá zkrácení příspěvků východní Evropě. PiS vidí Rusko jako existenční ohrožení Evropy a Salvini v něm vidí „strategického bezpečnostního partnera“. Dá se tedy čekat, že nekomplikované to na unijní národovecké frontě nebude ani nyní.