Představte si zařízení, které navrhli či vymysleli jen muži, i když má být pro každého… Ne, vlastně si nic představovat nemusíte. Podívejte se na cokoli kolem nás. Ať už jde o iPhone, který je příliš velký na to, aby pohodlně padl do většiny ženských rukou. Nebo o lék na bolest, který ženu v doporučené dávce zcela odrovná, protože ona „doporučená dávka“ automaticky předpokládá, že jste devadesátikilový chlap. A nezapomeňme na bezpečnostní pásy a další zařízení v autech, které počítají s proporcemi mužského těla, a ženy se tudíž při nehodách s větší pravděpodobností vážně zraní. Nouze není ani o banální situace, které jsou pro ženy aspoň méně pohodlné. Můj oblíbený příklad je dokonale zmařený design v pražských posilovnách, kde s průměrnou ženskou výškou nedosáhnu na horní police skříněk a nemůžu regulovat ani směr hlavice ve sprše, protože je příliš vysoko. Takzvané dámské sprchy vůbec dámské mnohdy nejsou. Naopak si pokaždé říkám, jaký pánský tým dokáže vesele provozovat drahou posilovnu, kde však chybějí závěsy či jakákoli smysluplná separace při mytí, kterou, myslím, i ta nejméně stydlivá sportovkyně aspoň jednou do měsíce celkem ocení. Zlatým hřebem zpackaných dámských sprch je pak sdílený odtok uprostřed dlažby, do kterého ze všech stran stéká nejen voda, dlouhé vlasy a nabublaná pěna šamponu, ale také krev menstruujících sportovkyň. Nevěřím, že tým architektů a instalatérů tento svůj majstrštyk konzultoval s jedinou ženou.
A konzultace nestačí: produkty i veřejný…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
