Nestává se často, aby policejní prezident komentoval postup svých podřízených tak, že je „naprosto znechucen“ a že nepřipustí, „aby příslušníci policie nedodržovali zákony této země a nectili její demokratické principy“. A ještě méně, aby se k němu záhy přidal premiér s výzvou na „důkladné prošetření všech okolností těchto znepokojujících událostí“. Reagovali na reportáž Respektu, která zachycovala zásah policistů v civilu na politických akcích Andreje Babiše. Ve dvou zdokumentovaných případech zakročili proti odpůrcům předsedy ANO. Bez jasného označení, že jsou policisté, je zadrželi (jednou zaklekli a spoutali, podruhé razantně vtáhli do auta) a odvezli pryč.
Politické akce bývají občas divoké. Kampaň Andreje Babiše je ještě divočejší. Má silné stoupence, ale i odpůrce. Ty, kteří s ním nesouhlasí, uráží, provokuje, tvrdí o nich, že jsou zaplacení, což už v případě Jany Filipové, jež se osočení rozhodla bránit, vyvrátil soud a šéf ANO se musí za své tvrzení omlouvat. Nicméně ve lhaní pokračuje dál. Babiš potřebuje konflikt, proto lidi vyjadřující s ním nesouhlas přirovnává na mítincích k nacistům. Motivuje tak své stoupence, aby ho litovali a bránili.
Možná to bude znít překvapivě, ale na emocích stoupenců i odpůrců je celkem všechno v pořádku. Je to součást demokratické společnosti, ke které patří i spory a někdy hádky. Problém nastává ve chvíli, kdy politici cíleně hněv rozehrávají, a ještě větší malér je, když se necitlivě zapojí policie. Už jsme to zažili při ochraně čínských zájmů, kdy policie přehnaně zasáhla proti svobodě projevu odpůrců čínského vlivu v Česku, na akcích Miloše Zemana. Nyní se děje totéž během kampaně Andreje Babiše.
Když v Borovanech patnáctiletý chlapec vytrhl reproduktor Andreje Babiše a utíkal s ním pryč, bylo to špatně. Uznal to po chvíli chlapec i jeho matka. Na tom není co obhajovat. Problém je, že proti němu zasáhli tři policisté, kteří použili poměrně tvrdé donucovací prostředky a navíc byli v civilu. Jeden z nich dokonce chvíli před tím měl na hlavě čepici hnutí ANO.
To je nejen nepřijatelné, ale ke všemu to vytváří sloučeninu, která může vyvolat poměrně nebezpečnou reakci. Když ve vyhrocené situaci muž v civilu, jenž předtím vystupoval jako fanda Babiše, najednou klečí na zádech Babišova odpůrce, co kdyby na něj někdo vážně zaútočil? Většina netuší, že jde o kriminalisty.
Něco podobného se stalo v Českém Krumlově, kde jedna žena vlepila facku pánovi, o kterém nevěděla, že je policista. Neoznačení muži ji následně odvedli do neoznačeného auta, což dav rozčilených lidí sledoval s velkou nelibostí. Opět to budí dojem, že tu někdo „tajný“ pomáhá jedné politické síle. Přitom i naše reportérka Ivana Svobodová, která na jihu Čech na více místech byla, říká, že uniformovaní policisté se chovali slušně a věcně.
Rychlou a jednoznačnou reakci policejního prezidenta je třeba přivítat. Česko potřebuje nezávislé instituce a bezpečnostní složky mezi ně patří. Pohled na ně musí být dokonce přísnější, protože mají pravomoci za jistých okolností zasáhnout do našich práv. A my musíme mít jistotu, že se tak děje, protože to bylo nezbytně nutné a podle zákona. Ne podle politických či jiných osobních preferencí.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
