Joe Biden zahájil své působení v úřadu velmi úspěšně. Zaměřil se na pandemii jako na ústřední problém a navrhl zásadní a odvážná opatření, jež mají zemi pomoci. Zdá se také, že si odnesl klíčové poučení z éry Baracka Obamy: demokratům se daří tehdy, když odvážně naplňují své představy, a nikoliv když vyčkávají a mírní své návrhy v marném očekávání spolupráce ze strany republikánů. Zatímco ale Bidenova administrativa zaujala rozhodný postoj v domácích otázkách, v zahraniční politice je situace zásadně odlišná. Vláda jedná váhavě, zakřiknutě a předem se soustředí na otupení republikánské kritiky.
Od prvního okamžiku, kdy tehdejší prezident Donald Trump opustil jadernou dohodu s Íránem, dávali například Biden a jeho vrcholní poradci jasně najevo, že se jedná o závažnou chybu, jež dramaticky snížila důvěryhodnost Spojených států ve světě a naopak zvýšila nebezpečí na Blízkém východě. Dohoda svázala Íránu ruce a zásadně omezila jeho jaderný program. Bez ní se Teherán dále přiblížil k vlastnictví jaderných zbraní.
Mohli bychom tedy očekávat, že Biden se v úřadu bude snažit rychle dohodu obnovit. Tak tomu ale není. Ministr zahraničí i ředitel výzvědných služeb teď říkají, že návrat k ní je „během na dlouhou trať“. Trvají na tom, aby se jako první začal dohodou opět řídit Írán, to je ale především cesta, jak se celé otázce vyhnout. Diplomaté by jistě dokázali vymyslet způsob, jak by se obě země mohly k dohodě vrátit ve stejnou chvíli. Mnozí Bidenovi spolupracovníci pomáhali…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
