V krachující Venezuele se opozice znovu nečekaně pokusila svrhnout stále autoritativnější režim Nicoláse Madura. Příslušníci tajných služeb, kteří měli za úkol hlídat v domácím vězení jednoho z nejdůležitějších opozičních předáků Leopolda Lópeze, dali vale režimu a nechali charismatického vůdce uprchnout na svobodu. Většinou západních a latinskoamerických zemí uznávaný prozatímní prezident Juan Guaidó se pak spolu s ním a hrstkou vojáků objevil před vojenskou leteckou základnou v Caracasu, vyzval ke všeobecnému povstání a oznámil zahájení operace Svoboda.
Pokus vyprovokovat převrat nicméně nevyšel, vojenské jednotky věrné režimu s nebývalou brutalitou udělaly všemu přítrž. Povstalci se nakonec rozutekli, López i s rodinou odešel na španělskou ambasádu, zběhlí vojenští důstojníci (zřejmě včetně šéfa tajných služeb) zase na brazilskou. Guaidó zůstal na svobodě a pokusil se ještě dalšího dne vyvolat demonstrace, lidé se však bojí a přišly jich „pouze“ desítky tisíc. I tak si střety vyžádaly minimálně čtyři mrtvé. Maduro se v televizním vystoupení povstalcům vysmál.
Kubazuela
Vysvětlení, proč venezuelská opozice opakovaně nedokáže ve vyhladovělé zemi uspět, není zase tak složité. Zaprvé, ve Venezuele panuje totální rozvrat ekonomiky. Veškeré příděly potravin, zboží nebo zdravotních potřeb ovládá režim a armáda. Postavte se proti nim a zůstanete doslova o hladu, bez benzinu a léků. Lidé mají plné ruce práce s tím, aby si nějak opatřili základní prostředky k přežití.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
