Žádnou jinou zemi Donald Trump nenapadal tak důsledně jako Čínu. Při své kampani burácel, že Čína „znásilňuje“ Spojené státy, obchodně je „zabíjí“ a uměle stlačuje hodnotu své měny, jen aby bylo čínské zboží levnější. Po zvolení hovořil s prezidentkou Tchaj-wanu a pokračoval ve výpadech proti Pekingu. Proto mě při nedávné cestě do Pekingu překvapilo, že příslušníci čínské elity se na Trumpa dívají spíše optimisticky. Říká to něco o jejich názorech na Trumpa, ale mnohem víc o tom, jak nahlížejí na svou zemi.
„Trump je vyjednávač a jeho rétorika je jen součástí úvodní nabídky,“ řekl jeden čínský vědec, který nechtěl být jmenován (tak jako většina zákonodárců a znalců, s nimiž jsem mluvil). „Rád uzavírá dohody,“ pokračoval onen vědec, „a my také umíme dobře vyjednávat. Je několik obchodních dohod, které bychom spolu mohli uzavřít.“ Jeden úředník poznamenal, že Peking může souhlasit s Trumpovým názorem o „manipulování s měnou“ – přestože v posledních dvou letech se ve skutečnosti snažil hodnotu jüanu zvýšit. Po takovém přiznání by tržní síly nejspíš hodnotu měny srazily, čímž by klesly ceny čínského zboží.
Čínští úředníci zdůrazňují, že také oni mají ekonomické zbraně. Čína je velkým odbytištěm amerického zboží a v minulém roce – podle časopisu Forbes – investovala do americké ekonomiky více než 53 miliard dolarů. Čína je při svém růstu čím dál méně závislá na zahraničních trzích. Před deseti lety tvořil export neuvěřitelných 37 procent čínského HDP. Dnes zajišťuje pouhých…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
