Ty dvě rozdílné zprávy o stavu evropské ekonomiky dělí pouhých pár hodin. Víceméně v té chvíli, kdy portugalský premiér José Sócrates prosil minulou středu v Bruselu o záchranu své země před bankrotem, německá kancléřka Angela Merkelová přijímala gratulace. Evropská centrální banka (ECB) totiž zvýšila své úrokové sazby a něco podobného potřebovala rozjetá německá ekonomika jako sůl. Jde tu o velkou symboliku: sazby se zvyšovaly vůbec poprvé od vypuknutí ekonomické krize před třemi lety a pro eurozónu tak přišla i dlouho očekávaná dávka sebedůvěry.
Bojte se inflace
Šéfovi ECB Jeanu-Claudovi Trichetovi visel během několika minulých týdnů na ústech doslova celý finanční svět. Zvýší, či nezvýší? To napětí dostává smysl ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, jak klíčovou roli v životě obyčejných lidí práce pana Tricheta hraje. Půjčky, investiční úvěry, hypotéky a v neposlední řadě i ceny zboží v obchodech – to vše může sebemenší pohyb úrokových sazeb centrální banky zásadně ovlivnit.
Trichetova ECB přitom v uplynulých letech znala prakticky jediné heslo: srážet dolů. Úrokové sazby, za něž si od ECB půjčují komerční banky v sedmnácti evropských zemích platících eurem, v posledních třech letech spadly z 3,75 na pouhé jedno procento. To vše ve snaze zlevnit a zpřístupnit bankovní půjčky a povzbudit tak skomírající evropskou ekonomiku.
Plán se podle nejčerstvějších zpráv daří: Mezinárodní měnový fond naposledy před…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
