Francie překvapivě dobře zvládla vlnu násilných stávek a teď mělo přijít uklidnění. Přesto prezident Nicolas Sarkozy ohlásil minulý týden rozsáhlé změny ve vládě. Jak jim rozumět?
Obměnu kabinetu chtěl Sarkozy udělat už na jaře. Tehdy ji zdůvodnil drtivou porážkou vládní koalice v regionálních volbách. Avizovaný záměr se nakonec uskutečnil až teď po půl roce. Zapomnětlivost či nerozhodnost prezidenta ovšem důvodem tohoto zpoždění nejsou. Sarkozyho totiž zaskočila vlastní politika.
Situaci ve Francii, ale i v řadách ministrů a poslanců vládní koalice nejprve rozvířil svým červnovým projevem v Grenoblu ostře namířeným proti cizincům i Francouzům cizího původu. Důsledkem byla i mediálně neobyčejně sledovaná likvidace nelegálních táborů rumunských a bulharských Romů. Francie se rázem ocitla na pranýři mezinárodní kritiky, což vášnivou diskusi na dané téma v zemi jen prohloubilo.
Po prázdninách pak vláda předložila dlouho připravovanou reformu důchodového systému. Záměr prodloužit odchod do penze o dva roky Francii ochromil v podobě vlny několikatýdenních stávek a protestů. Měnit v této situaci vládu by znamenalo zpochybnění nesmírně důležité reformy. Prezident proto čekal, jak celá věc dopadne – a to nejenom v ulicích francouzských měst nebo u blokovaných rafinerií, ale i se stále nervóznějšími ministry.
Vláda nakonec vydržela a neustoupila, což ve Francii není zrovna běžné. Nový zákon tak po parlamentu schválil i Senát. A sotva jej pak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
