![](https://respekt.mgwdata.net/02d1af/2009/08/22093260_33Aa_R32_2009_n.jpg)
Návštěva volební místnosti není pouze otázkou výběru politické strany, ale také vyjádřením úcty statisícům nevinných obětí.
Když jsme v dubnu s českými spisovateli cestovali po území hornatého iráckého Kurdistánu, ukázali nám naši hostitelé hliněný domek v malé vesničce na úpatí hor nedaleko Akré, ve kterém bydlí starý péšmerge neboli „ten, který čelí smrti“. Bojovník přišel o celou svou rodinu při útoku Saddámovy armády, jeho dům byl třikrát srovnán se zemí, ale on ho pokaždé znovu dokázal postavit.
![](https://respekt.mgwdata.net/af75b5/2009/08/22093270_33Aa_R32_2009_s.jpg)
Když jsme míjeli vojenský pomník poblíž cesty, vyprávěli nám zase příběh dvou kurdských pastýřů, kteří zabloudili v horách a narazili na iráckou vojenskou hlídku. Ta je odvlekla k rozestavěné stavbě a nechala je zalít do betonu podstavce, právě toho, na němž dnes stojí pomník. Takových příběhů se odehrávaly v osmdesátých letech na území dnešního iráckého Kurdistánu v tichosti a bez lítosti tisíce.
Očekávaný výsledek
Dnešní Kurdistán je svědkem zcela odlišných událostí. Předminulou sobotu se tu v klidné atmosféře odehrávaly volby, v nichž více než dva a půl milionu iráckých Kurdů volilo 111 zástupců do regionálního parlamentu (který mimochodem nově stanovil třicetiprocentní kvótu pro zastoupení žen). Současně se poprvé v přímých volbách volil prezident. Protože ve volbách rozhoduje vlastně ještě táž generace…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu