Anketa: Ministr vnitra Langer prohlásil, že oficiální politikou Vietnamu je vytvořit v ČR národnostní menšinu. Byl by to problém?

Ministr vnitra Langer prohlásil, že oficiální politikou Vietnamu je vytvořit v ČR národnostní menšinu. Byl by to problém? (Národnostní menšiny mají například právo na sdružování v politických stranách, na státní podporu kulturní a společenské činnosti a další práva.)

JIŘÍ KOCOUREK

sociolog a vietnamista

Překonáme-li určitá úskalí, ne. Za současné situace hrozí, že by status vietnamské národnostní menšiny byl využit osobami s ekonomickými zájmy, které nemají širší podporu Vietnamců v ČR ani dobrý vztah k ČR. Za posledních šedesát let vznikla v ČR početná vietnamsko-česky mluvící generace, která považuje Česko za svůj domov. Aby se její členové mohli stát legitimními představiteli menšiny, je třeba její stabilizace: jejich větší příprava, zkušenosti, podpora. Její pozitivní vztah k regionu a kultuře je nezbytný pro zdravý vývoj české společnosti. O této otázce je dobré začít hovořit.

ZUZANA KORECKÁ

Etnologický ústav AV ČR

Národnostní menšinu, tak jak je vymezena zákonem, tvoří společenství občanů Česka, kteří se odlišují od ostatních občanů např. etnickým původem. Současná vietnamská komunita v ČR, která se z převážné většiny skládá ze státních příslušníků Vietnamu, dle tohoto vymezení národnostní menšinou není a také ji těžko někdo může „vytvořit“. Status příslušníka národnostní menšiny je v ČR spojen s občanstvím, proč tedy vidět problém v tom, že by se občané deklarující vietnamskou národnost mohli sdružovat v politických stranách nebo dostávat dotace na kulturu a vzdělávání?

PAVEL RÖDL

starosta Plzně

Obecně z pohledu zákonů menšiny problémem nejsou. Zákon ví, jak se k nim chovat, jaká práva jim dát, jak je začlenit do společnosti. Z hlediska soužití to ale problémem býti může. Podívejme se do Evropy. Některé menšiny se uzavírají do sebe, nekomunikují s majoritní společností. Tím jsou dány podmínky pro vznik ghett, což zákonitě vede k nespokojenosti členů menšiny, na druhou stranu zase k radikalismu na straně společnosti majoritní. Myslím si, že kdokoli chce v ČR žít, měl by být především občanem tohoto státu a vynaložit veškerou snahu na to, aby se naučil jazyk a seznámil se s historickým vývojem, který podmiňuje chápání způsobu života a uznávaných hodnot ve středoevropském prostoru.

MICHAEL KOCÁB

Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny v demisi

Národnostní menšiny se oficiálně na vnitru ani nikde jinde neregistrují. Česká legislativa sice pracuje s pojmem „národnostní menšina“, ale jeho obsah závisí na aktuálním právním výkladu. K němu se nejčastěji využívá Statut Rady vlády pro národnostní menšiny a neplynou z něj žádné konkrétní nároky. Problém je spíše používání samotného pojmu.

Etnický nacionální pohled Česko v současné době nepodporuje. Nechce-li ČR jít cestou rozdrobení obyvatel do vzájemně nekomunikujících paralelních společností, musí vytvářet multikulturní prostředí s ohledem na zkušenosti ostatních evropských států.