Když se někdo promění v brouka, nepochybně tím potěší kafkology. A když se dáma promění v lišku (David Garnett, Lady into Fox), může zas posloužit jako učební pomůcka studentům anglické literatury. A v Ovidiových Metamorfózách je na 250 proměn probouzejících zájem o mytologii, ať už jde o proměnu v labuť nebo kozu. Což mi zas připomnělo, ano, správně mi napovídáte: Ňadro (The Breast), u nás dosud nepřeložený román Philipa Rotha, v němž jeho hrdina pobaví čtenáře tím, že se promění v dívčí ňadro! Pro všechny tyto proměny mám jisté pochopení, ale jeden z mých spolužáků se už v pokročilém věku rozhodl proměnit v křapku. A přitom jeho rozhodnutí nebylo následkem neblahých metabolických procesů, jímž je náš organismus podroben ve vyšším věku.
Mimochodem, víte, co je křapka? Vajíčko, jehož obsah je o. k., ale obal je už nakřapnutý. Tedy cosi jako pootevřená konzerva. Musí se pak brzy zkonzumovat.
Od nepaměti chtěl být křapkou a dá se říct, že už od dětství na tom pracoval. O prázdninách jezdíval za strýcem na venkov, a když v kurníku nenašel žádnou křapku, sám začasto nějaké vajíčko nakřapl a pak dokázal hodiny hledět na tu prasklinku, zaujat jí až do hloubi své dětské dušičky.
Ale tady musím zdůraznit, že přípravy na ten budoucí stav žádným způsobem nenarušily jeho občanský, profesní a manželský život. Prožil ho jako poštovní úředník (ach ty české pošty, tak časté útočiště básníků!) a otec dvou dcer, z nichž jedna dnes provádí cizince po brněnském historickém jádru a druhá vlastní maličký hotel (nebo je to spíš penzion?) v Beskydech.
Přišel se rozloučit a věděl jsem, že není v mých silách mu to rozmluvit. O čtvrt roku později jsem se náhodně dozvěděl, že se jeho žena znova provdala. Potkal jsem je totiž na premiéře Sicilských nešpor. Rychlý konec, řekla mi, netrpěl. A pak mi představila novomanžela. Byl to naprostý opak spolužáka, podsaditý řidič kamionu. Ale když mi podal ruku, pocítil jsem něco zvláštního. Uvízlo mi to pak v hlavě a dlouho jsem si s tím nevěděl rady.
Až o několik měsíců později, když jsem si připravoval snídani, vzal jsem do ruky vajíčko, ale s neporušenou skořápkou, však když jsem ho rozklepl, vyvalil se z něho černý puch. Záprtek. Naprostý opak křapky! Obal o. k., ale vadný obsah. A když jsem pak vyškrabával snídani z pánvičky do popelnice, to už mi taky došlo, co jsem to ucítil z novomanžela. Ten teprve slabounký závan jeho budoucnosti.
Autor je spisovatel.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
