Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial

Editorial

V Česku funguje zajímavá instituce: stát do ní lije miliardy, aby vychovávala kriminálníky. Je to dokonce tak propracovaný systém, že když není dostatek dětí na převýchovu, tak je prostě odeberou chudým rodičům.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Erik Tabery - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Erik Tabery - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

V Česku funguje zajímavá instituce: stát do ní lije miliardy, aby vychovávala kriminálníky. Je to dokonce tak propracovaný systém, že když není dostatek dětí na převýchovu, tak je prostě odeberou chudým rodičům. To není vymyšlený příběh. Dětské domovy mají děsivou bilanci, když polovina jejich absolventů končí ve vězení. A rozhodně to není chyba dětí. Přečtěte si článek Vladimíra Ševely Kam bychom ty děti dali?, který neutěšenou situaci popisuje.

Za „neutěšenou“ by svou situaci určitě označili i majitelé společností, které vydávají hudbu. Kvůli stahování muziky z internetu jim rapidně klesají zisky. Celý hudební průmysl je tak nucen měnit obchodní strategii, ale s novými podmínkami si zatím moc neví rady. Petr Třešňák ve svém textu popisuje nejen nesnáze zahraničních firem, ale i těch českých. Jsou tu zachyceny osudy vydavatelů, prodejců, kteří už kvůli odlivu zákazníků zkrachovali, ale i známých muzikantů, kteří uvažují o budoucnosti hudebního průmyslu.

Naopak situace lidí, kteří drží podíl ve společnosti Toyota, je více než utěšená. Tato automobilka každý rok navyšuje prodej a má vysoký kredit. I když… Článek, který jsme převzali z The Economist, ukazuje, že i tato továrna na peníze začíná mít problémy. Vyhlášená spolehlivost japonských vozů dostává trhliny a podle expertů je to způsobeno tím, že při rychle narůstajícím prodeji není v silách společnosti vše dostatečně kontrolovat. V článku najdete víc.

Hlavní komentář věnujeme 17. listopadu. Jedna věc se nám do něj nevešla, a přesto vzbudila naši pozornost. Média, některé politiky i někdejší studentské revolucionáře pobouřila informace, že se Jiří Paroubek rozhodl oženit právě v den výročí sametové revoluce. Je to prý neúcta ke státnímu svátku a jen to dokazuje, jaký je šéf ČSSD zakuklený komunista. Navíc prý o termínu svatby médiím záměrně lhal. Paroubek dělá řadu velkých chyb, ale kritika by se neměla změnit v umanutost. Zaprvé není jeho povinností říkat, kdy se žení, a zadruhé těžko si představit lepší oslavu tak významného dne než vstupem do manželství.

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

Erik Tabery

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].