Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Ve hvězdách

Na princip toho, co známe a běžně používáme jako informační dálnici či elektronický vesmír, přišel Tim Berners-Lee již v roce 1980.

Fotografie: Sir Tim  si to nepatentoval. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt
Fotografie: Sir Tim si to nepatentoval. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Svého času se spisovatel Petr Šabach svěřil novinám s touto historkou. Kosil trávník na pražském venkově v Nebušicích, počínal si při tom spíše pražsky než venkovsky, leč vtom se u zahrady zastavil náhodný kolemjdoucí. Beze slova přikročil zezadu k Šabachovi, popadl kosu za jeho rukama a vedl ji správným způsobem. Když po nějaké chvíli zjistil, že majitel kosy už získal řádný švih, rovněž beze slova odešel. Tak to byl frajer, hodnotil jeho počínání Petr Šabach. Něco podobného si můžeme připomenout při 15. výročí největší revoluce informační éry, veřejného zprovoznění technologie World Wide Web, tedy www či prostě webu.

Na princip toho, co známe a běžně používáme jako informační dálnici či elektronický vesmír, přišel Tim Berners-Lee již v roce 1980, ve svých 25 letech, při práci v evropském středisku jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Chtěl docílit, aby vědci mohli navzájem sdílet informace, se kterými pracují, tedy především datové soubory, na pár stovkách tehdy propojených počítačů. Zpočátku zřejmě netušil, že díky jeho protokolu s obludnou, leč všudypřítomnou zkratkou http (HyperText Transfer Protocol) ovládnou informační dálnici propojené texty, posléze obrazy, mapy, fotografie či videa a provážou planetu od vědců přes byznysmeny až po alternativní subkultury. V prosinci 1990 Tim Berners–Lee ve spolupráci s Robertem Cailliauem předvedli vůbec první webovou stránku na světě a 6. srpna 1991 ji dali v plen veřejnosti na již fungující světové Síti.

Jakkoli je technologie internetu spojována hlavně s USA, web je evropský vynález. Vyrukovali s ním Brit a Belgičan a rozběhl se v ryze evropské instituci, konkrétně ve Švýcarsku. Proto také první webová stránka, dodnes uchovávaná, neměla „globálně-imperialistickou“ doménu .com, nýbrž zcela konzervativní adresu info.cern.ch. A domovská stránka světově proslulého CERN nese stále v podtitulu odkaz s nápisem: „Místo, kde se zrodil web.“ Takže Evropa má být na co hrdá. Tím to ale nekončí.

Největší celebritou éry IT je bezpochyby Američan Bill Gates. Stal se i nejslavnějším monopolistou, akumulátorem kapitálu a mecenášem. Dnes financuje programy na pomoc rozvojovému světu a komu čest, tomu čest. Nicméně prakticky každý pozemšťan, který používá počítač, Gatesovi za používání jeho technologie operačních systémů platí, čímž zároveň přispívá k tomu, že z prostředků globálního mecenáše mohou profitovat i chudí. Naproti tomu Tim Berners-Lee si svůj vynález patentovat nedal a spokojil se s titulem rytíře, který mu udělila britská královna. Ochránci vdov a sirotků, říkávalo se na adresu rytířů ve středověku. Sir Tim dnes pomáhá „vdovám a sirotkům“ informační éry neméně než Gates. Každý pozemšťan, který pomocí technologie www brouzdá elektronickým vesmírem, tak činí zadarmo, což není malá míra mecenášství. Rytíř Tim, frajer éry IT.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].