Po britském Tony Blairovi přebírá žezlo Evropské unie rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Jaký člověk, politik a státník povede půl roku Unii? Je to otázka důležitá už proto, že Británii – předního zastánce otevřeného pracovního trhu a vstupu Turecka do EU – střídá Rakousko, přední odpůrce téhož. Schüssel ovšem nastupuje coby lídr státu, který v mnohém ohledu překonal svého tradičního mentora a tahouna Evropy – Německo. Rakousko, ještě v 90. letech známé jako země věčných velkých koalic, proporční demokracie, neměnná a myšlenkově zacementovaná země, která svůj šilink vázala na marku, je náhle vpředu a vede nad Německem v HDP na hlavu, v míře zaměstnanosti i v reformách. To vše za cenu toho, že právě Schüssel před šesti lety rozboural „proporci“ uzavřením koalice svých lidovců se Svobodnou stranou populisty a xenofoba Jörga Haidera. Tehdy za to Rakousko zaplatilo sankcemi ostatních 14 členů EU. Dnes – poté, co se haiderovci podle předpokladů rozhádali a rozpadli – se tato cena jeví jako výhodná.
To je třeba mít na vědomí, slyšíme-li, že slovem roku 2005 se v Rakousku stal výraz Schweigekanzler, mlčící kancléř. Média i levicová opozice jím už delší dobu označují skutečnost, že Schüssel je na rozdíl od jiných rakouských politiků velmi zdrženlivý, pokud jde o veřejné komentování aktuálních událostí. Před lety považoval své mlčení za zřejmě nejlepší odpověď na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
