Představte si, že jdete v sedmdesátých letech nakupovat do obchodu a za vámi ve frontě čeká s košíkem v ruce organizátor holocaustu Adolf Eichmann. Něco nemožného? Ne tak docela. Pro obyvatele bratislavského sídliště Petržalka bylo v oněch letech naprosto běžné potkávat Eichmannova kolegu a autora „konečného řešení židovské otázky“ na Slovensku Alexandra Macha. V sobotu uplyne pětadvacet let od jeho poklidné smrti.
Mach se narodil v roce 1902 v Polárikovu a zprvu to vypadalo, že se stane knězem. Studoval totiž na bohosloveckém semináři v Trnavě. Nakonec se ale rozhodl oženit a vstoupit do politiky. Ve dvaceti letech se stal členem Ľudové strany pátera Andreje Hlinky, kde vystupoval jako tvrdý kritik soužití s Čechy. Jeho moc ve straně dostoupila vrcholu v době krize v roce 1938. Ihned po podepsání mnichovské dohody se moci na Slovensku ujímají radikálové. Mach získává místo šéfa propagandy, kde hlásá nenávist k Čechům a Židům.
Už 12. října 1938 se Mach účastnil s Ferdinandem Ďurčanským setkání s Göringem, kde žádají pro Slovensko „plnou samostatnost, opírající se politicky, hospodářsky a vojensky o Německo“. Zároveň slíbili, že by „židovský problém řešili podobně jako v Německu“. Když byl pak vyhlášen samostatný stát Slovensko, pustil se Mach ihned do řešení židovské otázky. Měl k tomu všechny nástroje, protože byl hlavním velitelem ozbrojených Hlinkových…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
