Za zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií vděčí Chorvaté handlu „Gotovina za Ankaru“. Ale Brusel si tento kompromis za rámeček nedá.
Je to skoro neuvěřitelný příběh. Ještě poslední zářijový pátek prohlašovala hlavní žalobkyně mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii Carla del Ponteová, že Chorvatsko nespolupracuje. V pondělí ale vystoupila s projevem, ve kterém zazněl pravý opak: „Chorvatsko s tribunálem plně spolupracuje.“ Díky tomu se pro Záhřeb otevřely dveře do Evropské unie. Nebyl to ovšem jediný podivný případ, který provázel poslední zasedání ministrů zahraničí EU. Vyjednávání v Lucemburku bylo tvrdou školou současné evropské politické reality.
Proč přišel zlom
Můžeme zapomenout na vznešené řeči o společných evropských hodnotách, společném evropském domu či společných evropských cílech. Každý stát prosazoval svůj zájem. A to velmi tvrdě. Dosud nevíme, co všechno stálo za náhlými změnami postojů. Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková sice ostatním kolegům slibovala, že jednou o všem napíše knihu, ale na tu si ještě počkáme. Víme jen to, že del Ponteová během tří dnů úplně změnila názor, který zastávala po šest let svého působení ve funkci hlavní prokurátorky haagského tribunálu.
EU spolupráci Chorvatska s Haagem postavila jako podmínku zahájení vstupních rozhovorů. Právě del Ponteová je v březnu zablokovala a své stanovisko potvrdila ještě 30. září:…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
