Seberete něco panu A a dáte to panu B, bude-li platit víc na daních? Takto chápaný „veřejný zájem“ vystrkuje drápy i ve společnosti, která si nanejvýš cení práv jednotlivce. Ale zároveň se útoku brání.
V případu Kelová versus New London zasáhl Nejvyšší (ústavní) soud Spojených států historickým způsobem do ochrany vlastnických práv. Případ se týkal i v Česku dobře známého konfliktu mezi nárokem vlády, města či obce na vyvlastnění soukromého majetku ve veřejném zájmu a právem jedince hájit svůj soukromý majetek, případně se dobrat spravedlivé kompenzace. Poměrem nejtěsnějším, 5:4, se na konci června soudci postavili na stranu města proti jednotlivci. Jejich verdikt vyvolal odpor a aktivizoval organizace na ochranu vlastnických práv – podle průzkumů je 90 procent Američanů proti. Sněmovna reprezentantů už připravuje ústavní dodatek, jenž by soudní verdikt fakticky eliminoval, a něco podobného se chystá i v Senátu.
Pravicoví komentátoři přirovnávají kauzu Kelová k jinému rozhodnutí, jehož otřesy musí Amerika vstřebávat i teď, ač padlo před více než třiceti lety. Jde o známý precedens Roeová versus Wade z roku 1973, jenž zabránil jednotlivým státům postavit potrat mimo zákon, a to na základě volného (podle některých kritiků v ústavě takto neexistujícího) výkladu práva na soukromí. Soud tehdy justičním diktátem zasáhl do pozvolného vývoje chápání potratů v různých částech USA, ukončil citlivou právní diskusi, nechtěně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
