Na rozdíl od Britů a Američanů se Rusové už nemusí trápit dědickou daní. Ale v Čechách si občané na její výběr připlácejí.
Ruský prezident Vladimír Putin nepatří k miláčkům západních médií. Přesto se najdou výjimky potvrzující pravidlo. První muž Kremlu podepsal na začátku července zákon o zrušení dědické daně. Rusko se tak zařadilo do skupiny evropských a zámořských zemí, pro které úmrtí už není zdanitelnou událostí. A z Putina se alespoň nakrátko stal zastánce kapitalismu převyšující svou horlivostí i západní kolegy.
Dědická daň má zvláštní povahu. Zatěžování majetku daní jen proto, že jeho vlastník odešel z tohoto světa, připadá mnohým nespravedlivé, a navíc berní úřady většiny zemí marně čelí snahám ji obcházet. Přesto ji většina západních demokratických států má a také země tradičně podezíravé k vysokým daním, jako jsou Velká Británie či Spojené státy, děděný majetek silně zdaňují. Ve Spojených státech činí federální dědická daň 45 procent pro majetek nad 1,5 milionu dolarů a v kombinaci s daněmi příslušného státu může pozůstalé připravit i o více než polovinu dědictví. Smrt majitele rodinného podniku je tak přímou hrozbou pro další přežití firmy, zejména když jde o zemědělskou farmu. Ve Spojeném království podléhá dědické dani ve výši 40 procent majetek převyšující 275 000 liber. Vzhledem k tomu, že v Británii v posledních letech stouply ceny rodinných domů, podléhá dani stále větší procento majetku. V roce 1997 přinesla daň královské pokladně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
