Za tři měsíce zahájí Evropská unie vstupní rozhovory s Ankarou, ale Tureckem se šíří skepse.
Prožívá Turecko podobnou kocovinu po krachu ústavních referend jako Evropa? To je závažná otázka. V EU se šíří pocit, že další expanze je nemožná. Hlavními proponenty myšlenky „privilegovaného partnerství“ pro Turecko jsou vůdce francouzského Svazu pro lidové hnutí Nicolas Sarkozy, který aspiruje v roce 2007 na prezidentství po Jacquesu Chiracovi, a šéfka německých křesťanských demokratů Angela Merkelová, která už letos v září může nahradit Gerharda Schrödera. Oficiální Turecko se drží toho, co před deseti dny potvrdila Evropská komise, tedy že vstupní rozhovory začnou 3. října, ale v zemi panuje znejistění.
Až o to stát nebudeme
„Neuvažujeme o ničem jiném než o plném členství,“ zdůrazňuje ministr zahraničí Abdullah Gül. Nicméně na zprávu o předčasných volbách v Německu výrazně reagovaly obchodní kruhy. Istanbulská burza se ze dne na den propadla o téměř pět procent. I prohlášení o „privilegovaném partnerství“ působí na reprezentanty turecké ekonomiky, která s perspektivou unijního členství a s podporou mezinárodních finančních institucí po těžkých krizích nastoupila stabilní růst, značně znepokojivě. „Zvláštní status pro Turecko je nepřijatelný. Zvláštní status byl Turecku přiznán celní unií. Nyní se chceme stát, až dokončíme…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
