Projektem století je nazýván nový ropovod, který spojuje ložiska Kaspického moře se světovým trhem, aniž by procházel územím Ruska či Íránu nebo musel překonávat už tak tankery přeplněnou černomořskou úžinu Bosporu. Do kavkazské oblasti by to mělo přinést klid, prosperitu a omezení ruského vlivu. A také západní Evropa bude zase o něco méně závislá na ruském ropovodu.
Ázerbájdžán ožívá
V Baku se slavilo. Po deseti letech debat a prací je hotovo. Název ropovodu vyjadřovaný zkratkou BTC se už vžil. Je odvozený z trasy, po které vede, tedy z Baku, přes gruzínskou metropoli Tbilisi a končí v tureckém středomořském přístavu Ceyhan.
Ázerbájdžánskému Baku se po stu letech vrací statut jedné z ropných metropolí světa. Časy Nobelů a Rothschildů přelomu devatenáctého a dvacátého století ukončila komunistická revoluce, i když Ázerbájdžán byl jedním z míst, které tlaku bolševiků odolávalo nejdéle. Intenzivní využívání kaspických ložisek za Stalinovy éry zanechalo s počátkem 90. letech opět suverénnímu Ázerbájdžánu ropný průmysl v rozvalinách. Ale celosvětový hlad po ropě přivedl světové ropné koncerny do oblasti Kaspického moře zpět. Nepotvrzují se sice optimistické předpoklady přirovnávající v devadesátých letech zásoby kaspických ložisek k Saúdské Arábii (až dvě stě miliard barelů ropy), ale i tak se zde bude těžit ze zásob přesahujících podle nynějších odhadů třicet miliard barelů ještě za dvacet až čtyřicet let. Největší díl ropného bohatství…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
