„Tato kniha nebyla napsána, ,aby se to nestalo znovu‘, jak praví klišé. Tato kniha byla napsána, protože je téměř jisté, že se to znovu stane. Totalitární filozofie měly a budou mít pro mnoho milionů lidí nesmírnou přitažlivost.“ Těmito slovy představuje americká historička Anne Applebaumová svou obsáhlou práci Gulag. Dějiny, již toto pondělí vydává v českém překladu Petrušky Šustrové nakladatelství Beta Dobrovský. Jde o mimořádně fundovanou a zároveň čtivou knihu, což dokládá mimo jiné udělení Pulitzerovy ceny za rok 2004.
Myšlenku napsat o Gulagu dostala Applebaumová před lety při návštěvě Prahy, když na Karlově mostě viděla prodávat coby „suvenýry“ sovětské hvězdy, srpy a kladiva, portréty V. I. Lenina. Napadlo ji, že nabídka hákových křížů a obrázků s Hitlerem by jistě vyvolala pozdvižení, a začala se ptát, proč vlastně veřejnost vnímá sovětskou totalitu shovívavěji. Při psaní dějin gulagu pak Applebaumová (která mimochodem coby novinářka reportovala o rozpadu sovětského impéria pro The Economist) vycházela ze vzpomínek pamětníků, ale oproti svým předchůdcům měla díky časovému odstupu také výrazně snazší přístup do sovětských archivů, statistik a úředních záznamů – například zpráv NKVD z 30. a 40. let.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
