Profesor moderních dějin Michael Wolffsohn, učící na univerzitě Bundeswehru, byl v úterý zproštěn právních důsledků toho, že hodnotil mučení teroristů jako legitimní. „Jako prostředek proti teroristům považuji mučení nebo hrozbu mučením za legitimní,“ řekl 5. května v televizní debatě se spolkovým ministrem obrany Peterem Struckem. Poté se v Německu ozvaly hlasy, jež požadovaly Wolff-sohnovo propuštění z dotyčné univerzity v Neubibergu u Mnichova. Sám Wolffsohn svůj výrok zjemnil coby teoretizující vědecké úvahy a řekl: „Myslím nahlas a mám pocit, že to dělá příliš málo lidí.“ Svým způsobem má pravdu a v zemích, které s terorismem mají živou zkušenost, nepatří podobné debaty k politicky zcela nekorektním. Pro představu: kdyby byl Muhammad Atta dopaden před 11. zářím 2001, podařilo by se z něj vymlátit data, jména a scénáře následného útoku, a tak zachránit na tři tisíce životů, většina lidí by dost možná uznala, že porušení občanských a lidských práv bylo více než vyváženo. Jenže jak předem rozpoznat reálné nebezpečí? To je problém demokratické společnosti. Určité dělítko by však přesto bylo možné. Je-li zneškodněn a zatčen terorista právě při činu, může sdělit relevantní informace, které pomohou zabránit něčemu ještě horšímu. Jsou-li však týráni jen podezřelí z terorismu, navíc už dávno informačně „vytěžení“, jak se to dělo v bagdádské věznici Abú Ghraíb, je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
