Mezi hosty Festivalu spisovatelů měl minulý týden největší důvod k radosti americký prozaik Jeffrey Eugenides (1960): v Praze ho totiž zastihla zpráva, že za svou knihu Middlesex právě dostal Pulitzerovu cenu. Stejnou knihu zařadil před časem prestižní deník New York Times mezi tři nejlepší romány roku a jeho prvotina The Virgin Suicides (Sebevraždy panen) z roku 1993 se loni dočkala filmového zpracování.
Vaše příjmení prozrazuje řecký původ. Vydali se vaši předkové do Spojených států za americkým snem?
Moji prarodiče utíkali před řecko-tureckým konfliktem ve 20. letech a dostali se až do Detroitu, kde zůstali. Dědeček provozoval veliké občerstvení s grilem, třebaže byl vzdělaný. Otec se pak stal obchodníkem a po většinu života měl docela úspěch. V tomto smyslu tedy ztělesňoval americký sen, i když realita byla složitější.
Ovlivnil Detroit nějak vaši tvorbu?
Ano, značně. V roce 1967 jsem zažil rasové bouře a vyrůstal tedy ve městě, které se rozpadalo, umíralo. Po nepokojích rasové napětí vyústilo do situace, kdy se běloši – včetně mé rodiny – z centra vystěhovávali na předměstí a populace se doslova rozdělila. Tehdy mi připadalo normální a přirozené, že se město a vůbec věci obecně rozkládají. A přesně takový pocit se odrazil v mé prvotině.
Kam se řadíte na literární scéně současných Spojených států? Mezi přistěhovalecké autory?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
