Jsou to paradoxy. Po jedenácti letech skončila svou misi pražská Galerie MXM, a to ve chvíli, kdy se uskutečnil první pražský veletrh galerií prodávajících současné umění, jehož idea byla diskutována v polovině 90. let právě v jejích prostorách. K jejímu uskutečnění tehdy ovšem nedošlo. Je přirozené, že galerie vznikají a zanikají, v tomto případě však šlo o podnik s výjimečně kvalitní nabídkou. Kromě toho, že Galerie MXM se stala na dlouhou dobu druhým domovem výrazným tvůrčích osobností, jako jsou Jiří David, Tomáš Císařovský, Jan Merta, Jiří Kovanda či Vladimír Skrepl, sehrála průkopnickou úlohu v novém chování umělců, zájemců, sběratelů i jednorázových kupců v prostředí, které se soukromými galeriemi nemělo žádnou zkušenost. Vytvořila také zcela neznámou roli galeristy jako přítele a pomocníka umělců, obchodníka a důvěrníka, který nese velkou část zodpovědnosti za ekonomický život uměleckého díla. Nelze tedy zapomenout na entuziastickou postavu Tomáše Procházky a jeho ženy, kteří stáli na samém počátku galerie. Po jejich tragické smrti rok od otevření galerie nastoupil na jejich místo jako nový vlastník Procházkův švagr Jan Černý. Celá 90. léta se pak Galerie MXM jako jediná držela na scéně pouze díky prodeji současného umění. Všechny ostatní soukromé galerie měly souběžně další ekonomické aktivity nebo mohly fungovat díky jiným finančním zdrojům - vzpomeňme jenom Behémót Karla Babíčka, Galerii Via Art, Galerii Ruce či Galerii Pecka. Přesto byla Galerie MXM vnímána…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
